Co se stane při vaření a co při sušení Ani dlouhé vaření satanovi jedovatost nevezme. Některé mykotoxiny se teplem nerozkládají a otrava se projeví i po hodinovém varu. Modrák se vařit dá, ale jen po důkladném provaření a nikdy syrový, protože i on obsahuje látky, které ve větším množství dráždí žaludek. Při vaření oba modrají ještě víc, takže barva vývaru nic neřeší — orientujte se podle rourek a celkového vzhledu, ne podle barvy vody.
Praktické pravidlo je jednoduché: modrák má po rozkrojení modrou dužninu, ale rourky zůstávají žluté až zelenavé, kdežto satan má červené rourky i červenou dužninu v horní části třeně. Když si nejste jistí ani po rozkrojení, houbu nekonzumujte. Sušený satan se nedá poznat podle barvy prášku ani podle vůně po měsíci skladování, takže jediná spolehlivá ochrana je správné určení ještě v lese.
Mini zákusky stojí a padají na krému. Špatně zvolený krém se na těstě buď rozteče, nebo naopak ztuhne tak, že při prvním kousnutí vyklouzne celý. Než začnete šlehat, rozhoduje typ korpusu. Jiný krém unese křehké těsto, jiný vydrží na vlhkém piškotu a jiný se hodí na pevný mandlový základ. Následující postup vychází z toho, co těsto skutečně dělá při kontaktu s náplní.
Filtrační houba je jen jedna část řetězce. Voda, kterou z ní dostanete, je tak dobrá, jak dobrá je voda, která do ní vstupuje, a jak dobře se o houbu staráte. Mnoho lidí si myslí, že houba sama o sobě vyřeší vše – od zápachu po bakterie. Tak to ale nefunguje. Houba mechanicky zachytí hrubší nečistoty a část organického podílu. Na rozpuštěné látky, těžké kovy nebo mikroorganismy potřebujete jiné médium. Pokud to neberete v potaz, budete filtrovat vodu, která se může po pár dnech zkazit víc než ta nefiltrovaná.
Jak projít kontrolou bez zbytečných ch
Pozor na cukr v těstě. Větší množství cukru táhne vodu a skořápka pak vlhne. Do základního těsta ho nedávejte vůbec nebo jen minimálně; sladkost patří do krému. Také tuk hraje roli: příliš mnoho másla dělá těsto těžší a méně schopné se nafouknout. Držte se osvědčeného poměru, kde na jeden díl tuku připadají zhruba dva díly mouky a dva díly tekutiny.
Nejspolehlivější je všimnout si rourkovité vrstvy na spodku klobouku. Modrák (Boletus luridus) má rourky nejdřív žluté, později žlutozelené, a kolem ústí rourek je patrné červené zbarvení, které přechází do oranžova. Hřib satan (Rubroboletus satanas) má rourky nejprve žluté, ale velmi brzy přecházejí do krvavě červené, která je vidět i na řezu. Pokud tedy na řezu uvidíte výrazně červenou dužninu i v oblasti rourek, houbu vyhoďte, ne ji neochutnávejte.
Sušení je zrádné v tom, že se chuť i vůně zvýrazní a případná záměna se projeví později. Satan po usušení ztmavne do hnědočervena, jeho dužnina zůstává načervenalá a po namočení je cítit ostrou, nepříjemnou vůní. Modrák po usušení zelená, dužnina je světlá a po namočení voní houbově. Pokud si nejste jistí, sušte každou houbu zvlášť, označte sáček datem a místem nálezu a nikdy nemíchejte dvě pochybné houby do jednoho balíčku.
Modrák a hřib satan se dají splést hlavně ve chvíli, kdy už houby nesedí na pařezu, ale leží nakrájené na prkénku nebo se suší v sušičce. Oba po řezu výrazně modrají, oba mají hnědé až olivové klobouky a oba rostou v podobných lesích. Rozdíl přitom není kosmetický: satan je jedovatý a jeho konzumace způsobuje těžké zažívací potíže, které mohou skončit i na kapačkách.
Typická chyba je spoléhat na to, že „když modrá, tak je to modrák”. Modrá i řada dalších hřibů, včetně těch nejedlých. Další chyba je krájet houbu až doma a rozhodovat se podle klobouku, který už ztratil barvu. Krájejte houbu hned na místě, podélně, a dívejte se na přechod mezi třeněm a rourkami. Pokud je přechod nápadně červený a dužnina kolem něj růžová až krvavá, houbu nechte v lese.
If you have almost any concerns relating to in which and how to utilize další informace, you’ll be able to contact us with our site.