Zimní péče se neobejde bez pravidelné kontroly škůdců. V suchém a teplém vzduchu se rychle šíří svilušky, které poznáte podle jemných pavučinek mezi větvičkami. Při první známce napadení rostlinu osprchujte vlažnou vodou a ošetřete vhodným přípravkem. Naopak na přemokřeném substrátu se objevují houbové komáři. Pokud uvidíte malé černé mušky, omezte zálivku a nechte povrch zeminy vyschnout. Rozmarýn také potřebuje vzduch kolem větví, proto ho nestavte těsně k jiným rostlinám a občas květinák otočte, aby se světlo dostalo ke všem částem.
Častou chybou je hnojit rostliny, které vypadají unaveně, ale ve skutečnosti trpí nedostatkem světla nebo přemokřením. Hnojivo jim nepomůže a může situaci zhoršit. Vždy nejdřív zkontrolujte, zda bylinky nemají žluté listy kvůli nadměrné zálivce, a teprve poté přistupte k hnojení. Stejně tak se vyhněte hnojení čerstvým hnojem – na bylinky je příliš agresivní a způsobí nežádoucí bujný růst.
Důležité je hnojit jen v době aktivního růstu, tedy od jara do konce léta. Na podzim a v zimě bylinky odpočívají a hnojivo by jim spíš uškodilo – nové výhonky by zmrzly. Pozor také na přehnojení dusíkem, které se projeví bujným růstem listů, ale ztrátou aroma. Proto u bylinek jako tymián, rozmarýn nebo šalvěj volte spíš poloviční dávky a hnojte méně často.
Nejdůležitější pravidlo sklizně bylinek zní: sbírejte je vždy dopoledne, nejlépe po zaschnutí rosy, ale ještě před poledním žárem. V této době mají rostliny nejvyšší obsah silic a vůně je nejsilnější. Pokud bylinky otrháte v horkém odpoledni, rychle vadnou a ztrácejí na kvalitě. Stejně tak se vyhněte sklizni po dešti, kdy jsou listy mokré a náchylné k plísním při sušení.
Rozmarýn v nádobě je na zimu mnohem zranitelnější než ten v záhonu. Kořeny v květináči promrzají rychleji a rostlina nemá šanci se schovat do hlubších vrstev půdy. Pokud chcete, aby vám přežil do jara, musíte mu vytvořit podmínky, které napodobují jeho středomořský domov. Základním pravidlem je, že rozmarýn potřebuje více světla než tepla. Ideální je světlá místnost s teplotou mezi pěti a deseti stupni Celsia, kde se růst přirozeně zpomalí a rostlina odpočívá. Pokud máte jen vytápěný byt, umístěte květináč na nejchladnější parapet a nezapomeňte na dostatek světla.
Jak často zalévat a proč je sucho lepší než přemokření Zalévání je nejčastějším kamenem úrazu. V zimě rozmarýn žádá minimální vodu, ale nikdy ne úplné vyschnutí substrátu. Ideální je zalít vždy, když je vrchní vrstva zeminy suchá na dotek, což může být jednou za dva týdny. Mnohem častější chybou je přelití, které vede k hnilobě kořenů. Rostlina pak začne žloutnout a shazovat jehličky. Naopak pokud listy scvrkávají a hnědnou, je to známka sucha. Vždy zalévejte odstátou vodou pokojové teploty a vylijte přebytek z misky. Vysoká vlhkost vzduchu v místnosti je pro rozmarýn spíše na škodu, proto ho nestavte do koupelny ani k zvlhčovači.
Sušení v troubě nebo na sušičce – kdy zvolit který způsob Pokud nemáte možnost větrat, použijte troubu nebo sušičku na ovoce. Troubu předehřejte na nejnižší teplotu (cca 35–40 °C), rozložte bylinky na plech vyložený pečicím papírem a nechte dvířka pootevřená, aby unikala vlhkost. Sušení trvá obvykle 2–4 hodiny, ale kontrolujte to průběžně – bylinky jsou hotové, když listy křupou a drolí se mezi prsty, ale ještě neztrácejí barvu. Sušička je spolehlivější, protože má ventilátor a nastavitelnou teplotu, ale pozor na příliš vysoké stupně, které zničí silice. Pro jemné bylinky, jako je bazalka nebo meduňka, volte teplotu do 35 °C, pro tužší, jako rozmarýn nebo tymián, můžete jít až na 45 °C.
Největší výzvou je přechod z venku do interiéru. Před prvními mrazíky rostlinu pozvolna přivykněte na vnitřní prostředí. Pokud ji přenesete náhle z tepla do chladu, začne opadávat. Ideální je ji nejprve umístit na pár dní na chráněné místo na balkoně, poté do světlé chodby a teprve pak na konečné stanoviště. Při přenášení zkraťte dlouhé a holé výhony, ale řežte jen mírně, abyste rostlinu zbytečně nestresovali. Řez provádějte spíše na jaře, kdy začne nový růst. V zimě se rozmarýnu vyhněte i přesazování, pokud to není nezbytně nutné.
Typickou chybou je sušení všech bylinek stejně dlouho a při stejné teplotě. Listnaté bylinky (petržel, kopr, libeček) schnou rychleji než dřevnaté (šalvěj, oregano), proto je sušte odděleně. Také pozor na přeplnění sušičky – vrstva bylinek by neměla být silnější než dva centimetry, jinak se ve středu vytvoří vlhký chuchvalec, který začne hnít. Během sušení bylinky jednou až dvakrát promíchejte, ale šetrně, abyste je nepolámali. Pokud sušíte celé větvičky, můžete je po usušení nechat vcelku a listy otrhat až při použití – déle si zachovají vůni.
In case you adored this informative article as well as you would like to be given guidance concerning návod najdete zde kindly check out the page.