Druhý krok se týká stěračů. Zvedněte ramena a prohlédněte lišty: pokud jsou popraskané, tvrdé nebo mají odřenou hranu, vyměňte je za zimní varianty. Zimní stěrače mají měkčí pryž a často i gumový kryt, který zabraňuje namrzání. Nezapomeňte také na držáky a pružiny — pokud jsou povolené, lišta nepřiléhá rovnoměrně a zanechává šmouhy. Po výměně očistěte čelní sklo od mastnoty a nečistot; ideálně odmašťovacím prostředkem, ale postačí i teplá voda se saponátem.
Technická kontrola auta je pro mnoho řidičů stresující událostí, ale nemusí tomu tak být. Klíčem k úspěchu je důkladná příprava, která vám ušetří nejen peníze za opakované kontroly, ale i čas strávený v servisu. Než vyrazíte na stanici technické kontroly, projděte si auto sami a zaměřte se na nejčastější důvody, proč vozidla neprojdou. Patří mezi ně především závady na osvětlení, brzdách, pneumatikách a podvozku.
Začněte kontrolou světel. Požádejte někoho, aby vám pomohl zkontrolovat všechna vnější osvětlení – potkávací, dálková, obrysová, mlhovky, směrová světla i brzdová. Často selhávají žárovky, ale pozor také na konektory a korozi v paticích. Nezapomeňte na registrační značku – její osvětlení je také povinné. Dále zkontrolujte, zda jsou všechny žárovky správně usazené a zda světlomety nejsou zamlžené nebo poškozené. Pokud najdete nesvítící světlo, vyměňte žárovku předem – na STK by to byla jasná závada.
Nesmíte zapomenout ani na dokumenty. Vozidlo musí mít platnou pojistku a doklady – technický průkaz, osvědčení o registraci a potvrzení o zaplacení dálniční známky (pokud se vás to týká). Připravte si také doklad o totožnosti. Pokud máte na autě nějaké úpravy, které nejsou zapsané v technickém průkazu, dejte je dopředu schválit – jinak hrozí neprojití. Typickou chybou je také mít na autě nehomologované příslušenství, jako jsou střešní nosiče nebo závěsné zařízení, které nemá potřebný certifikát.
Typickou chybou je časté zapínání klimatizace na nejvyšší výkon. To zbytečně zatěžuje systém a zvyšuje spotřebu. Místo toho nastavte komfortní teplotu, která je o pět až sedm stupňů nižší než venkovní. Než vyrazíte, vyvětrejte interiér otevřením oken — tím snížíte počáteční zátěž. Také nezapomínejte, že klimatizace by měla běžet i v zimě, alespoň na deset minut týdně. Tím se promažou těsnění a kompresor a předejdete zatuhnutí.
Typickou chybou řidičů při krátkých jízdách je přidávání oleje bez znalosti jeho aktuálního stavu. Olej se totiž nemusí jen spotřebovávat, ale i „přibývat” v důsledku naředění palivem. Pokud hladina stoupá, je to jasný signál k výměně oleje a kontrole těsnosti vstřikování. Nikdy nedolévejte olej „na plno”, pokud je hladina mírně nad ryskou MIN. Lepší je nechat hladinu mezi ryskami a olej vyměnit podle stavu, ne podle kilometrů.
Čemu se vyhnout, abyste se vyhnuli problémům Jednou z nejčastějších chyb je parkování na místě, které je sice volné, ale nevhodné z hlediska bezpečnosti. Například místa u přechodů, na přehledných křižovatkách nebo v zákrutách jsou nebezpečná nejen pro vás, ale i pro ostatní řidiče. Vždy respektujte dopravní značení a nepřekračujte vyznačené čáry, i když to vypadá, že se tam auto „ještě vejde”. Tím si zajistíte, že nezpůsobíte škodu jinému vozidlu a vyhnete se pokutě, která by mohla být vyšší než hodnota vašeho času.
Jak často je potřeba kontrolovat chladivo a těsnost systému Chladivo neuniká jen při havárii. I dobře utěsněný systém ztrácí ročně malé množství náplně, přibližně pět až deset procent. Proto odborníci doporučují kontrolu a doplnění chladiva každé dva roky. Při této kontrole se měří tlak v systému a hledají se případné netěsnosti pomocí UV barvy nebo elektronického detektoru. Pokud zjistíte, že klimatizace nedostatečně chladí, neotálejte — delším provozem s nízkou náplní chladiva dochází k poškození kompresoru.
Až se budete vracet k autu, věnujte chvíli kontrole okolí. Obejděte auto a zkontrolujte, zda nedošlo k poškození od jiných vozidel nebo vandalismu. Pokud najdete škodu, ihned to zdokumentujte a kontaktujte příslušné úřady, pokud to situace vyžaduje. Správné parkování není jen o tom, že auto někam postavíte – je to soubor návyků, které vám ušetří peníze a nervy. Když si osvojíte tyto jednoduché zásady, stanete se ohleduplnějším řidičem a vaše auto bude v lepším stavu i po letech používání.
Základním krokem je výměna kabinového filtru. Tento filtr zachycuje pyly, prach a nečistoty z venkovního vzduchu. Když se ucpe, omezí proudění vzduchu a může začít zapáchat. Vyměňte ho alespoň jednou ročně, ideálně před začátkem letní sezóny. Kontrolujte také stav výparníku — pokud je zanesený, vytváří ideální prostředí pro bakterie a plísně. V takovém případě pomůže chemické čištění nebo dezinfekce ozonem.
If you cherished this posting and you would like to obtain additional information concerning více detailů kindly go to our web page.