Jak poznat suché dřevo bez vlhkomě
Přirozené sušení trvá obvykle jeden rok u měkkého dřeva a dva roky u tvrdého, pokud je dřevo naštípané, volně naskládané a chráněné před deštěm. Skladujte ho pod střechou nebo alespoň pod plachtou, která kryje jen horní část, aby vzduch mohl proudit mezi poleny. Skládání do těsné hromady bez přístupu vzduchu sušení výrazně zpomalí. Dřevo na zemi nasákne vlhkost, proto ho podložte paletou nebo trámy.
Začněte shora. Vystupte na střechu, pokud je bezpečný přístup, a zkontrolujte komínový plášť i komínek. Kartáč nasaďte na dostatečně dlouhé lanko nebo tyč a spouštějte jej do průduchu krouživými pohyby. Nepracujte silou – pokud kartáč drhne, zastavte se a zjistěte proč. Často jde o zúžené místo nebo ohnutý spoj. Pokračujte až k vyústění do kouřovodu. Poté kartáč vytáhněte a zkontrolujte, zda jste odstranili saze a dehet. Postup opakujte, dokud kartáč nevychází čistý.
Mezi nejčastější chyby patří čištění za provozu, použití nesprávného kartáče a vynechání kouřovodu. Další chybou je ponechání sazí v komíně nebo v blízkosti hořlavých materiálů. Nikdy nepoužívejte vodu do horkého komína – hrozí popálení a poškození vložky. Také se nevyplácí podceňovat kontrolu po čištění. Pokud si nejste jistí, přizvěte kominíka; odborník pozná i skryté vady. Čištění opakujte podle druhu paliva – u dřeva alespoň dvakrát ročně, u uhlí častěji.
Jak čistit kouřovod a kontrolovat spalinovou cestu Po vyčištění komína přejděte ke kouřovodu a spotřebiči. Odpojte kouřovod, vyberte z něj popel a saze a prohlédněte ho proti světlu. Zkontrolujte těsnění dvířek, spáry a případné netěsnosti. U kamen a kotlů vyčistěte i vnitřní prostor výměníku a spalinové cesty. Všechny díly pak vraťte zpět a utěsněte. Nezapomeňte vyčistit i kondenzační nádobku, pokud ji systém má. Po složení proveďte krátký test – zatopte malým množstvím paliva a sledujte, zda kouř odchází správně a zda se nikde neobjevuje zápach.
Silný vítr venku mění chování topení dřevem víc, než se na první pohled zdá. Nejde jen o to, že je v místnosti chladno. Vítr zvyšuje tlakový rozdíl mezi interiérem a exteriérem, takže vzduch proniká spárami, netěsnostmi oken a dveří, komínovým průduchem i prostupy instalací. Čím větší je rozdíl tlaků, tím rychleji teplý vzduch uniká a studený ho nahrazuje. Kamna přitom topí pořád stejně, ale místnost se ochlazuje rychleji, než stíhají dodat výkon. Výsledkem je pocit, že topení „nejede”, i když plameny hoří dobře.
Než začnete s kartáčem pracovat, zjistěte, jaký typ komína a spalinové cesty máte. Podle toho zvolte kartáč: pro nerezové vložky stačí měkký nylonový, pro zděné komíny je vhodný ocelový nebo polypropylenový. Průměr kartáče musí odpovídat světlosti průduchu – příliš velký kartáč uvízne, příliš malý nevyčistí usazeniny u stěn. Vždy si připravte ochranné pomůcky: respirátor, brýle, rukavice a pevnou obuv. Před prací odpojte spotřebiče od komína a zajistěte, aby nikdo nepřikládal.
Praktický postup: určete, kdy chcete teplo využívat. Pokud topíte ráno a večer, potřebujete hmotu, která se nabije během dne a vydá večer. To znamená orientovat akumulační stěnu na jih nebo ji umístit za zdroj tepla (kamna, krb, topné těleso). Stěna by měla být bez překážek, nejlépe volně stojící. V létě ji chraňte před přímým sluncem, aby se nepřehřívala. V zimě naopak využijte sluneční zisky. Pokud stavíte nový dům, dejte akumulační hmotu do středu dispozice, ne na obvod. Obvodová stěna s izolací akumuluje jen málo, protože izolace teplo nevede.
Po každém čištění zapište datum a stav do provozního deníku. Uchovávejte také doklady o revizích. Pravidelná údržba snižuje riziko požáru, zlepšuje tah a šetří palivo. Pokud při kontrole narazíte na prasklinu, uvolněný spoj nebo silnou vrstvu dehtu, neodkládejte opravu. Bezpečný komín není jen o kartáči, ale o pravidelnosti a pozornosti k detailům.
Typická chyba: akumulační zdivo se staví tam, kde ho zakryje sádrokarton, nábytek nebo silná vrstva izolace. Další chyba je spoléhat na akumulaci u lehké příčky nebo u zdiva s vnitřní izolací. Pokud mezi zdrojem tepla a zdí stojí nábytek, vzduchová mezera nebo koberec, akumulace nefunguje. Stejně tak nefunguje, když se zeď přes den ohřívá na 40 °C a v noci se rychle vyvětrá. Akumulace potřebuje plynulý cyklus: nabíjení přes den, vybíjení v noci.
Kontrola je jednoduchá: změřte teplotu povrchu a teplotu v hloubce 10 cm. Pokud se liší o více než 3–5 °C, akumulace neprobíhá rovnoměrně. To znamená, že je buď příliš silná vrstva, nebo je materiál příliš izolující. Řešením je zmenšit tloušťku, přidat vodivější omítku nebo změnit materiál. Akumulace není o tom mít co nejtlustší zeď, ale o tom mít správný poměr hmoty, vodivosti a přístupu tepla.
Should you loved this informative article and you want to receive much more information with regards to přečtěte si více i implore you to visit our website.