Dětské spoření funguje jako běžný účet na jméno dítěte, ale s tím rozdílem, že k němu máte přístup pouze vy jako zákonný zástupce. Praktickou výhodou je možnost posílat peníze kdykoli, a to i malé částky, a zároveň je kdykoli vybrat bez výpovědní lhůty. Nevýhodou bývá nízké zúročení, které často ani nepokryje inflaci. Při zakládání si proto vždy ověřte, zda úrok není podmíněn pravidelnými měsíčními vklady a jaká je maximální částka, ze které se úrok počítá. Typickou chybou je založení účtu, na který posíláte jen jednorázový dar od babičky a pak na něj zapomenete – takové spoření nemá velký smysl.
Konečně, naučte se říkat ne. Ne všem pracovním projektům, ne všem pozvánkám na oslavy, ne všem aktivitám, které by děti mohly dělat. Mít prázdný kalendář není ostuda, ale prevence přetížení. Zamyslete se, co je pro vás priorita, a ostatní bez výčitek odmítněte. Rodina a zdraví jsou nenahraditelné, práce počká. Když tohle pochopíte, najdete rovnováhu, ve které se dá žít a ne jen přežívat.
Kdy ustoupit a kdy trvat na svém? Trvat na svém má smysl v situacích, které se týkají bezpečí nebo zdraví – připoutání v autosedačce, držení za ruku u silnice. Tady je vzdor nevyhnutelný a dítě musí pochopit, že vaše rozhodnutí je pevné. V méně důležitých věcech, jako je výběr oblečení nebo pořadí činností, je vhodné přenechat iniciativu dítěti. Čím více příležitostí k samostatnému rozhodování batole dostane, tím méně bude potřebovat vzdorovat v zásadních momentech.
Na co si dát pozor, když už čas nezbývá na nic Nejčastější chybou je snaha stihnout maximum a zapomínat na vlastní odpočinek. Bez regenerace se vám bude snižovat výkon, a pak budete ještě unavenější. Proto si do týdne zablokujte alespoň dvě hodiny čistě pro sebe – sport, čtení, procházku. Tuto rezervaci berte jako nezvratnou schůzku. Stejně důležité je plánovat i čas pro rodinu – společná večeře, výlet nebo jen koupání, kdy se věnujete jen sobě navzájem.
Nejčastější chybou je, že rodiče dají dítěti peníze a pak kontrolují každou korunu. Dítě potřebuje prostor pro chyby. Koupí si nekvalitní hračku, která se rozbije, a příště se rozhodne jinak. Pokud mu budete neustále radit, co má koupit, nevybuduje si vlastní úsudek. Stejně tak není vhodné dítěti půjčovat peníze na věci, na které nemá našetřeno. Půjčka od rodičů učí dítě, že dluhy se vyřeší jednoduše, a to není dobrý základ pro finanční gramotnost.
Nejčastější chybou je boj o moc. Když řeknete „ne, teď ne”, a batole začne křičet, není čas na dlouhé vysvětlování. Místo toho zkuste nabídnout dvě přijatelné možnosti. Místo „oblékni se” dejte na výběr: „Chceš si vzít červenou nebo modrou bundu?” Dítě získá pocit kontroly, aniž byste vy ztratili autoritu. Vyhněte se otázkám, na které lze odpovědět „ne”, pokud nejste připraveni toto ne přijmout.
Sladit osmihodinovou práci, děti, domácnost a ještě vlastní potřeby se zdá jako nadlidský úkol. Nejde o to všechno stihnout, ale o to, co si reálně naplánujete a co už vědomě necháte být. Začněte tím, že si sepíšete typický týden: pracovní dobu, dojíždění, schůzky, kroužky dětí i chvíle, kdy už fakt nemůžete. Získáte jasný obraz o tom, kde se čas ztrácí, a uvidíte, které aktivity jsou jen zvyk, ne nutnost.
Vzdor batolete je přirozenou součástí vývoje, ne projevem špatné výchovy. Kolem druhého roku dítě objevuje vlastní vůli a potřebuje ji prosadit. Nejde o to vzdor potlačit, ale naučit se s ním pracovat tak, aby dítě získalo jistotu, že jeho emoce mají prostor, a zároveň aby se naučilo respektovat hranice. Klíčové je rozlišit, kdy ustoupit a kdy stát za svým.
Nejprve si udělejte reálný obrázek o vlastním používání telefonu. Týden si zapisujte, kdy a proč sáhnete po mobilu – u ranní kávy, při čekání na oběd, večer u televize. Zjistíte, že většina spouštěčů je rutinních, ne nezbytných. Pak si nastavte konkrétní pravidla, která zvládnete dodržet. Třeba žádný telefon u jídla, nebo první hodinu po příchodu z práce nechat mobil v tašce. Důležité je, aby pravidla platila pro všechny – dítě je vnímá jako férová, když vidí, že se týkají i vás.
Nezapomínejte ani na oceňování pozitivního chování. Když dítě zvládne situaci bez vzdoru, pochvalte ho konkrétně: „Dnes jsi pěkně počkal, až jsem domluvila.” Odměna nemusí být hmotná – stačí úsměv, objetí nebo drobná výsada, jako výběr pohádky na dobrou noc. Tím posilujete žádoucí chování a dítě postupně pochopí, že spolupráce se vyplácí více než vzdor.
Důležité je také předvídat a předcházet. Pokud víte, že dítě je unavené nebo hladové, neplánujte nákupy ani návštěvy. Mějte vždy s sebou svačinu a pití, a pokud to jde, vyhněte se situacím, které vzdor spouštějí. Když už k záchvatu dojde, neděste se. Zachovejte klid, mluvte tiše a krátce. Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho pocitům: „Vidím, že jsi naštvaný, protože nemůžeš na houpačku.” Tím dítěti pomáháte pojmenovat emoce, což je základ pro jejich zvládání.
When you have virtually any questions regarding in which along with tips on how to use další informace, you can e-mail us in the page.