Sériový nábytek tvoří základ většiny českých domácností. Není to ostuda, ale realita, se kterou lze dobře pracovat. Klíčem je přestat vnímat katalogové kusy jako nutné zlo a začít je brát jako stavební materiál pro vlastní interiér. Než cokoli koupíte, zaměřte se na poměr mezi rozměry místnosti a proporcemi nábytku. Častou chybou je kupovat největší skříň nebo nejdelší stůl jen proto, že se vejde do výtahu. V obývacím pokoji o dvanácti metrech čtverečních bude rohová sedačka vždy dominantou, která pohltí vše ostatní. Měřte si nejen plochu podlahy, ale také průchozí šířky a vzdálenost od stolu k dalším prvkům.
Rayon je polosyntetické vlákno vyráběné z celulózy, nejčastěji z bukového dřeva nebo bambusu. Díky své měkkosti a splývavosti se často používá v bytovém textilu, zejména na povlečení, přehozy nebo dekorativní polštáře. Na omak připomíná hedvábí, ale jeho údržba je náročnější, než se na první pohled zdá. Pokud nevíte, jak se k rayonu chovat, může se vám textil po prvním vyprání srazit nebo ztratit tvar.
Začněte botníkem, ale ne tím nejhlubším. Hloubka je v předsíni to nejcennější. Typická chyba: koupit botník s hloubkou přes třicet centimetrů, protože se tam vejde více párů. Jenže pak zbývá na věšák a zrcadlo jen úzký pruh, kolem kterého se nedá projít. Hledejte varianty s hloubkou do dvaceti pěti centimetrů a s posuvnými nebo výklopnými policemi. Vnitřní prostor se tím sice zmenší, ale získáte průchozí šířku chodby. Vyšší úzký botník pojme stejně bot jako nízký široký a navíc nahoře nabídne odkládací plochu na klíče nebo tašku.
Při žehlení rayonu buďte opatrní. Vysoká teplota žehličky může vlákna spálit a zanechat na nich lesklé mapy. Žehlete vždy na rubu, nejlépe přes vlhkou utěrku, a nastavte žehličku na nízkou teplotu. Pokud se textilu vyhnete žehlením úplně, pověste ho vlhký na ramínko a nechte volně uschnout ve stínu. Přímé slunce by mohlo způsobit vyblednutí barev, což je další častý problém u rayonu.
Nejdůležitější vlastností rayonu je jeho vysoká savost a prodyšnost. Díky tomu se hodí na letní přikrývky nebo lehké přehozy do obývacího pokoje. Materiál ale také snadno mačká a při nesprávném sušení může ztvrdnout. Proto se vyplatí vědět, že rayon nesnáší horkou vodu ani agresivní prací prostředky. Ideální je praní na 30 stupňů s jemným pracím gelem a bez aviváže, která by mohla ucpat vlákna.
Čištění bez šmouh: trik, který dělá každý špatně Většina lidí sahá po univerzálním čisticím prostředku a hadříku z mikrovlákna. Výsledek je ale často stejný: po zaschnutí zůstanou na desce šmouhy. Problém je v tom, že běžné prostředky obsahují látky, které na skle ulpívají. Funguje to jinak. Smíchejte saponát na nádobí s teplou vodou v poměru asi jedna čajová lžička na půl litru. Navlhčete měkký hadřík, přejeďte celou desku a ihned vytřete do sucha čistým hadříkem z mikrovlákna. Nepoužívejte papírové utěrky – zanechávají vlákna a sklo pak vypadá zašlé. Pokud chcete odstranit mastné skvrny, přidejte do roztoku lžíci octa. Ocet rozpouští tuk a nezanechává pruhy.
Typickou chybou je praní rayonu společně s bavlnou na vyšší teplotu. Zatímco bavlna srazí jen mírně, rayon se může srazit až o deset procent a ztratit svou měkkost. Pokud už k tomu dojde, pomáhá namočení oděvu nebo textilu do vlažné vody s trochou dětského šamponu a jemné natažení do původního tvaru. Tento postup ale nefunguje u všech druhů rayonu, proto je lepší srážení předcházet.
Při volbě mezi vodou ředitelnými a rozpouštědlovými barvami se řiďte typem dřeva. U měkkého smrku nebo borovice může rozpouštědlová barva zvýraznit kresbu, ale také vyvolat žloutnutí. Vodou ředitelné laky jsou dnes běžně k dispozici a lépe se s nimi pracuje – snadno se čistí štětce, méně zapáchají a rychleji schnou. Nevýhodou může být vyšší cena a horší penetrace u exotických dřev, proto si vždy udělejte zkušební nátěr na malém neviditelném místě.
Samotný nátěr nanášejte v tenkých vrstvách, vždy ve směru vláken. Silná vrstva sice rychleji zakryje podklad, ale vytvoří nevzhledné stékance a prodlužuje schnutí. U lazur a olejů je běžné dvou až třívrstvé provedení, u krycích laků obvykle dvě vrstvy. Mezi jednotlivými vrstvami dodržujte doporučený interval schnutí, který najdete na obalu. Nikdy nedávejte druhou vrstvu dřív, než ta první přestane lepit – jinak vzniknou šmouhy a nerovnosti.
Základem je příprava. Bez dokonalého obroušení a odprášení se výsledek vždy pokazí. Použijte brusný papír s hrubostí 120 až 180, přičemž u tvrdého dřeva zvolte jemnější zrno. Po broušení povrch otřete vlhkým hadříkem a nechte zcela vyschnout. Pokud je dřevo mastné nebo znečištěné, odmastěte ho lihem. U starých nátěrů je nutné odstranit všechny nesoudržné vrstvy – buď mechanicky, nebo odstraňovačem, protože nová barva na starém podkladu rychle popraská a oloupe se.
If you cherished this article therefore you would like to get more info pertaining to úLožNé Prostory V MaléM Bytě please visit our web-site.
