Nejprve si všímejte šíře kroku a postavení těla. Stará slepice často našlapuje opatrně, klade nohy blíže k sobě a při chůzi mírně kolébá pánví. Pokud je však kulhání jednostranné, drží jednu nohu nad zemí nebo na ni vůbec nešlápne, jde o úraz nebo zánět. Stejně tak varovné je, když slepice chodí po nártu, tedy na „zalomených” nohou – to často ukazuje na nedostatek vitamínů nebo na parazity. Sledujte také, zda se opírá o křídla jako o berle – to už je signál pro okamžitou izolaci a prohlídku.
Klíčová je ochrana dřeva. Paletové dřevo není určeno pro venkovní celoroční použití. Bez nátěru proti vlhkosti a hmyzu vám kurník nevydrží ani dvě zimy. Natřete všechny vnější i vnitřní plochy, ale pozor na to, co použijete. Vnitřek kurníku by měl zůstat bez toxických lazur, slepice si rády zobou všude, kde to jde. Pro vnitřní strany zvolte vápenný nátěr nebo jedlou fermež, pro venkovní strany běžný penetrační olej bez biocidů.
Základní rozměr hnízda je 30 × 30 × 30 centimetrů. To je minimum, které slepicím zajistí pohodlí. Větší prostor není nutný, naopak se v něm vejce snáze rozkutálí do kouta, kde ho přehlédnete. Podlahu vyrobte z prkna o tloušťce alespoň 2 centimetry. Předsaďte ji o 5 centimetrů před vstupní otvor. To vytvoří práh, který udrží podestýlku uvnitř. Na dno dejte vrstvu suché slámy nebo hoblin. Nepoužívejte seno, které vlhne a plesniví.
Nezapomínejte ani na vnější úpravy. Zkontrolujte střechu, zda nepropouští vodu, a opravte případné díry. Kolem kurníku odhrňte napadané listí a přemístěte krmítka a napáječky pod přístřešek. Voda v napáječce by měla být v zimě ohřívaná (například vyhřívací podložkou do napáječek), aby nezamrzala. Stejně tak krmivo – mokré granule v mrazu ztrácejí výživnou hodnotu a mohou plesnivět. Podestýlku pak vrstvěte silněji než v létě a pravidelně ji přehazujte, aby zůstala suchá a kyprá.
Nakonec si uvědomte, že prevence začíná u prostředí. Starší slepice ocení nižší hřady, schůdky k výstupu a měkkou podestýlku v koutě, kde odpočívá. Pokud máte ve výběhu kluzkou podlahu nebo ostré kameny, i mladá slepice začne chodit opatrně a vy můžete chybně usoudit, že předčasně zestárla. Pravidelná kontrola pohybu každý týden vám umožní zachytit problém dřív, než slepice přestane chodit úplně. Všímejte si také, zda ostatní slepice starou jedinec neštípou – pokud ano, zajistěte jí klidnější zónu, kde se může nerušeně pohybovat a krmit.
Zkontrolujte také těsnost oken a dveří. Průvan v úrovni podestýlky je pro slepice nepřítel číslo jedna. Utěsněte spáry silikonem nebo lištami, ale nenechte se zmást – těsnost neznamená neprodyšnost. Pokud se na zdech objevuje námraza, přidejte větrací otvor. Zdravý kurník poznáte podle suché podestýlky a slabého zápachu čpavku. Pokud cítíte čpavek silně, je to signál, že větrání selhává.
Nakonec si připravte zimní zásoby a plán krmení. Obilí, vitamíny a bylinky do vody (např. kopřiva, heřmánek) posílí imunitu ptáků. Když přijdou skutečné mrazy, přidejte do krmné dávky olej ze lněného semínka nebo slunečnicová semínka pro energii. Sledujte chování hejna – pokud se slepice choulí a neopouštějí hřady, je příliš chladno; pokud zobou a hrabou, je vše v pořádku. Včasná příprava vám ušetří starosti a slepicím zajistí důstojnou zimu.
Zima umí být pro slepice i jejich chovatele tvrdým testem. Pokud kurník nestihnete připravit včas, čeká vás nejen pokles snášky, ale také riziko nemocí, omrzlin a zbytečných úhynů. Přitom stačí pár hodin práce a pár desítek korun za materiál. Klíčové je začít včas, nejlépe ještě před prvními mrazíky, kdy teploty v noci klesají pod bod mrazu.
Dalším častým spouštěčem je špatně nastavený světelný režim. Slepice potřebují pro snášku zhruba 14–16 hodin denního světla, ale pokud ho mají nepřetržitě nebo naopak příliš krátce, dochází k hormonálnímu rozladění. V umělém osvětlení v kurníku dbejte na to, aby se světlo rozsvěcovalo a zhasínalo postupně, nejlépe pomocí časovače s plynulým stmíváním. Náhlé rozsvícení uprostřed noci nebo tma přes den jsou častými viníky. Pokud tedy pozorujete kdákání hlavně brzy ráno nebo v podvečer, upravte délku osvětlení a sledujte, zda se situace do týdne nezklidní.
Typickou chybou bývá, že chovatelé zamění stáří s artritidou nebo nedostatkem vápníku. Starší nosnice potřebují více vápníku, ale nejen ve formě drcených mušlí – důležitý je i vitamín D, který pomáhá vstřebávání. Pokud slepice chodí po vzpřímených nohou, ale vrávorá jako opilá, může jít o problém s mozečkem nebo o otravu. Vždy proto hodnotte pohyb komplexně: sledujte, zda je chůze plynulá, zda dokáže zatočit bez pádu, a zda po odpočinku vstává bez námahy. U staré slepice je normální, že si po běhu sedne, ale neměla by zůstat ležet na boku.
If you’re ready to find out more info about odkaz zde take a look at the website.