Rozděl si trasu na etapy s jasnými kontrolními body. Vždy si poznamenej, kde je možnost doplnit vodu nebo se občerstvit, protože v horském terénu bývají zdroje řidší. Při plánování zohledni předpověď počasí – déšť a vítr v kopcích mění náročnost i bezpečnost trasy. Vyhýbej se úsekům, které jsou po dešti nesjízdné, a raději zvol delší, ale schůdnější variantu.
Typickou chybou je spoléhat na jednu aplikaci v telefonu, která nemusí mít offline přístup nebo aktuální data. Před odchodem si nezapomeňte stáhnout mapu oblasti do zařízení a zároveň si vytisknout záložní plánek na papír. V horách může signál vypadnout, baterie se vybije rychleji v chladu a papír vám zůstane. Také si předem projděte, jaké jsou na trase možnosti zkrácení nebo úniku – pokud by se počasí náhle zhoršilo, měli byste vědět, kudy se dá rychle sestoupit do údolí, a to bez ohledu na to, co říká plán.
Pokud se rozhodnete zůstat na místě, což je často nejbezpečnější varianta, vyhledejte suché místo pod stromem nebo u skály. Nezapalujte oheň bez přípravy – ve tmě můžete snadno způsobit požár, a navíc nevidíte, kam odletují jiskry. Zabalte se do suchého listí nebo jehličí, abyste neprochladli. Největší pomocí je, když dáte o sobě vědět tichým pískáním nebo ťukáním do dřeva. Zvuk se nese lesem na velkou vzdálenost a záchranáři ho mohou zachytit. Pamatujte, že ve většině případů vás začnou hledat až za úsvitu, takže hlavním úkolem je přečkat noc bez zranění a zachovat klid.
Když se v noci ztratíte v lese a nemáte baterku, první impulz bývá co nejrychleji pokračovat v chůzi. To je ale největší chyba, kterou můžete udělat. Ve tmě nevidíte nejen cestu, ale přestanete vnímat i směr a vzdálenost. Pokud se budete pohybovat bez světla, velmi pravděpodobně zabloudíte ještě hlouběji do porostu, kde se pak orientace stává téměř nemožnou.
Nejčastější chyba: povolený bederní pás a špatně stažené popruhy Mnoho lidí si batoh jen nazuje a vyrazí, ale nosný systém funguje jen při správném nastavení. Bederní pás musí ležet na kyčelních kostech, ne na břiše, a měl by být stažený tak, aby držel, ale neškrtil. Ramenní popruhy utáhněte tak, aby mezi nimi a ramenem byl prostor pro dlaň. Horní stabilizační popruhy táhněte směrem k ramenům, ne dolů. Teprve pak se zátěž rozloží rovnoměrně. Tuto proceduru opakujte pokaždé, když měníte obsah batohu – jednou nastavený systém na lehký denní balík nefunguje na víkendové přechody.
Plánujete podzimní túru a chcete si být jistí, že vás cesta nezaskočí dřív, než napadne první sníh? Základní pravidlo zní: nevěřte slepě mapám ani vzpomínkám z léta. Podmínky v horách se mění ze dne na den, a to, co bylo v září snadno průchozí, může být v říjnu kluzké a nebezpečné. Než vyrazíte, věnujte čas ověření aktuálního stavu tras – ušetříte si tím nejen nepříjemné chvíle, ale také zbytečné obraty zpět.
Pokud se vrátit nemůžete nebo si nejste jistí směrem, zůstaňte na místě. Toto je nejdůležitější rada, kterou vám může někdo dát. Záchranáři i lesníci se shodují, že ztracený člověk, který zůstane stát, je nalezen mnohem rychleji než ten, kdo chaoticky pobíhá sem a tam. Vysílačky a signál mobilu fungují nejlépe na otevřeném prostranství, takže pokud máte telefon, zkuste najít mýtinu nebo vyvýšené místo s výhledem. Ale pozor, nechoďte příliš daleko od místa, kde jste se rozhodli čekat.
Než vyrazíte, zkontrolujte na internetu otevírací dobu a případné rezervační systémy. K jeskyním se často stojí fronty, zvláště o víkendech. Rezervace předem vám ušetří hodiny čekání a dětem zbytečný stres. Když už na místě zjistíte, že je všude plno, nezoufejte – v okolí je spousta volně přístupných stezek a vyhlídek, které nevyžadují vstupenky. Například cesta k propasti Macocha vede lesem a děti mohou pozorovat skály, které se v ní mění. Jen pozor na bezpečnost – ploty a zábradlí jsou tu z důvodu ochrany, nenechte děti běhat mimo vyznačené cesty.
Jak si poradit bez světla, když musíte jít dál? Když není jiná možnost než pokračovat, použijte hmat a jednoduchá pravidla. Nechte jednu ruku na kmenech stromů nebo na skalách, abyste drželi rovný směr. Všímejte si sklonu terénu: voda teče dolů, proto pokud uslyšíte potok, sledujte jeho tok směrem dolů – to vás skoro jistě dovede k civilizaci. Naopak pokud stoupáte do kopce, může to znamenat odcházení od lidských sídel. Typický začátečnický omyl je snaha vyšplhat na vyvýšené místo, abyste se rozhlédli. V noci z toho nic neuvidíte a jen ztratíte čas i energii.
Jednou z nejčastějších chyb je podcenit vzdálenosti mezi jednotlivými částmi krasu. Autem se mezi lokalitami pohybujete rychle, ale pěšky to může být několik hodin. Pokud nemáte celodenní plán, raději se držte jedné oblasti. Například mezi Skalním mlýnem a Macochou je to příjemná procházka, ale s malými dětmi počítejte s přestávkami. Nezapomeňte, že v podzemí se nesmí blesk a děti mohou mít strach z tmy – vezměte si malou baterku a před vstupem jim vysvětlete, co uvidí.
If you liked this article and you would like to get extra details concerning jak zařídit Malou kuchyni kindly check out the web-site.