Zbavte se představy, že štěně „to musí zvládnout samo”. Je to proces, který vyžaduje vaši aktivní účast, pravidelnost a klidnou hlavu. Každé štěně je jiné, některé se naučí za týden, jiné potřebuje měsíc. Pokud budete postupovat podle těchto kroků, vyhnete se mnoha zbytečným nehodám a váš čtyřnohý přítel si rychle osvojí správné návyky. Odměnou vám bude čistá podlaha a spokojený pes, který ví, co se od něj čeká.
U psů je důležité sledovat i předkožku. Výtok z předkožky (smegma) je přirozený, ale pokud je nadměrný, nazelenalý nebo zapáchá, může jít o zánět. V takovém případě neváhejte a navštivte veterináře. U fen se zase v období hárání může objevit krvavý výtok – to je normální, ale i tak je třeba udržovat oblast čistou. Kočky, zejména kastrované, mají větší sklon k obezitě, což ztěžuje přístup k vlastní hygieně. Pokud vaše kočka přestane udržovat sebe sama čistou, je to často první signál zdravotního problému – od bolesti kloubů po zubní potíže. V takovém případě jí pomozte jemným otřením a vyhledejte veterinární pomoc.
Venku zvolte jedno konkrétní místo, kam štěně chodíte pravidelně. Jakmile se vyprázdní, okamžitě ho pochvalte a dejte mu pamlsek. Pozitivní posílení funguje spolehlivě, ale musí přijít do dvou sekund po činu. Pokud to nestihnete, štěně si nespojí odměnu s čůráním. Doma pak štěně nepouštějte z očí. Jakmile se začne chystat, zvedněte ho a odneste ven, i když to znamená přerušit hru nebo rozhovor. Čím důslednější budete, tím rychleji se štěně naučí, že venku je to správné místo.
Jak na to bez zbytečných nehod Začněte tím, že štěněti vytvoříte stabilní režim. Krmte ho ve stejnou dobu, venčete ho hned po probuzení, po jídle, po hře a vždy před spaním. Štěňata mají malý močový měchýř a nevydrží déle než dvě až tři hodiny. Pokud nemůžete být doma, omezte prostor, kde se štěně pohybuje, na místnost s podlahou, kterou lze snadno vytřít. Když vidíte, že štěně krouží, čmuchá u země nebo kňučí, okamžitě ho vezměte ven. Každé zaváhání znamená zbytečné znečištění.
Když si domů přinesete štěně, první dny jsou plné nadšení, ale také prvních nehod. Mnozí chovatelé začnou štěně trestat, strkají ho nosem do loužičky nebo zvyšují hlas. To je největší chyba, která celý proces výcviku na nočník výrazně prodlužuje. Štěně si nespojí trest s čůráním, ale s vaší přítomností. Místo toho, aby se učilo, kde má svou potřebu vykonat, začne se bát a bude se vyprazdňovat tajně, třeba za pohovkou.
Pokud dojde k nehodě, což se určitě stane, zklidněte se. Loužičku vytřete tak, aby po ní nezůstal žádný pach. Kyselé nebo čpavkové čisticí prostředky pach ještě zvýrazní a štěně se na místo vrátí. Používejte enzymatické čističe určené přímo na zvířecí skvrny. Nikdy štěně netrestejte, nekřičte na něj a netřete mu nos do louže. Místo toho si řekněte, že jste možná přehlédli signály, a příště buďte všímavější. Výcvik na nočník je běh na dlouhou trať, ale s trpělivostí a důsledností se výsledek dostaví.
Když už venčíte: pravidla, která ochrání štěně i ostatní Jakmile je štěně očkované, neznamená to, že může běhat mezi každým psem. I očkovaný jedinec může přenášet některé parazity nebo bakterie, a proto je důležité kontrolovat kontakty. Začněte s jedním či dvěma známými, zdravými a klidnými psy, které znáte. Vyhněte se velkým psím shromážděním, dokud štěně nemá alespoň půl roku a není socializované. Všímejte si řeči těla – pokud se štěně bojí, nechte ho odejít. V žádném případě ho nenutíte do hry s neznámými psy, mohlo by to vyvolat trauma nebo agresi.
Štěně, které při každém zazvonění nebo šustnutí za dveřmi štěká, skáče a drápe na futra, není „zlobivé”. Je to přirozená reakce psa na podnět, který ho vzrušuje. Problém nastává, když se toto chování opakuje a pes si ho spojí s odměnou – tedy s tím, že se někdo na druhé straně skutečně objeví. Cílem výcviku není psa umlčet, ale změnit jeho očekávání a naučit ho, že klid je výhodnější než hlasitá reakce.
Jak misku správně používat, aby opravdu fungovala Nemyslete si, že miska vyřeší všechno sama. Nejprve psa naučte jíst pomalu – dejte mu menší porce, rozdělte krmení na více dávek a použijte misku s překážkami, ale také ho zabavte jinak. Můžete granule nasypat do speciálního hlavolamu nebo je rozházet po zemi, čímž psa přirozeně zpomalíte. Miska proti žrádlu má být pouze jedním z nástrojů, ne jediným řešením. Pokud pes jí z misky stále příliš rychle, kombinujte ji s pomalým podáváním – třeba tak, že část granulí dáte do misky a část do hlavolamu.
In case you have any issues relating to wherever and also tips on how to employ dokončEní interiéRu, you can e-mail us at our web-site.