Největší chybou bývá podcenění izolace a větrání. Paletové kurníky mají tendenci se v létě přehřívat a v zimě promrzat. Řešením je dvojitá stěna z palet s mezerou vyplněnou slámou nebo ovčí vlnou. Stejně důležité je ale i odvětrávání – v kurníku se drží čpavek ze slepičího trusu, který poškozuje dýchací cesty ptáků. Vyřízněte do stěny malé větrací okénko chráněné pletivem a umístěte ho co nejvýše, aby unikal teplý vzduch, ale nešel průvan přímo na hřady. Hřady umístěte minimálně třicet centimetrů od stěny a pod ně dejte výsuvný trusník, který usnadní úklid.
Poslední rada se týká umístění kurníku v zahradě. Ideální je poloha na jihovýchodě, kde ráno svítí slunce, ale v poledne je částečný stín. Vyvarujte se místům pod ovocnými stromy s mělkými kořeny, protože slepice je vyhrabou a strom může uhynout. Také kurník nikdy nepokládejte na čerstvě založený trávník, který by se změnil v bahno. Počítejte s tím, že kurník budete posouvat minimálně o délku jeho podstavy, aby měla tráva čas regenerovat. Při dodržení těchto zásad získáte funkční mobilní kurník, který vám bude sloužit celé sezony bez každodenní dřiny.
Kurník a výběh přizpůsobte potřebám tmavého peří. V létě zajistěte stinné místo s hlínou, která udrží vlhkost a chlad, a v zimě naopak suchý přístřešek bez průvanu. Černé slepice často trpí na popáleniny od slunce na hřebeni a nohou – proto jim nanášejte opalovací krém bez parfemace na tato místa, pokud jsou dlouhé hodiny venku. Pravidelně kontrolujte, zda se v peří nedrží vlhkost, která by mohla vést k plísňovým infekcím. Vlhké prostředí je největším nepřítelem tmavého opeření, protože podporuje množení roztočů.
Krmení je častým kamenem úrazu. Slepice potřebují kompletní krmnou směs, ne jen zbytky ze stolu. V obilí je málo vápníku, proto jim vedle zrní přidávejte i vápnitý grit nebo drcené vaječné skořápky. V zimě jim dopřejte teplou vodu – zamrzlá napáječka totiž znamená pokles snášky. Pozor také na přebytek bílkovin, který zatěžuje játra. Typická začátečnická chyba: sypat slepicím čerstvý chléb nebo kuchyňské odpadky každý den, až z toho mají průjem a nedostatek živin.
Největší riziko pro slepice nepředstavuje zima, ale predátoři a nemoci. Kurník i výběh zajistěte pletivem s oky menšími než 2 cm a zakopejte je aspoň 30 cm do země, jinak se podhrabou lišky. Vstup do kurníku opatřete bezpečným zámkem – kuny a lasičky otevřou i obyčejnou petlici. Po každém dokoupení nových kuřic je držte dva týdny v karanténě odděleně, jinak byste mohli do zdravého hejna zavléct nákazu. Pravidelně kontrolujte trus a hřebínky – bledost či načepýřené peří značí problém.
Než začnete stavět, promyslete si především hmotnost a způsob přesouvání. Klasická čtyřhranná konstrukce se sedlovou střechou se může zdát ideální, ale po dešti se nasákne vodou a bez koleček nebo lyžin ji nepřesunete. Zkuste si představit, že kurník budete posouvat každý druhý den po nerovném terénu. Nejlepší je lehká dřevěná konstrukce z prken o tloušťce dva centimetry, doplněná o pozinkovaná kolečka na jedné straně a madlo na straně druhé. Pokud máte svah, umístěte kurník po vrstevnici, ne proti ní.
Samotné palety rozebírejte opatrně páčidlem, a to nejlépe venku na rovné ploše. Dřevo z palet je často tvrdé a hrozí, že při nešikovném páčení praskne. Před stavbou všechny desky zbavte hřebíků a přebruste je hrubým smirkovým papírem, abyste předešli třískám. Vyberte palety s označením „HT” (heat treated), které prošly tepelným ošetřením. Ty s označením „MB” byly ošetřeny methylbromidem a do chovu zvířat nepatří. Dejte si pozor i na palety po chemikáliích nebo olejích – ty raději rovnou vyřaďte.
Jak zajistit bezpečnost a snadnou údržbu? Bezpečnost slepic je na prvním místě, a to jak před predátory (liška, kuna, pes), tak před únikem. Základní pravidlo zní: nikdy nepoužívejte drátěné pletivo s oky většími než dva centimetry, a to ani na strop. Podlaha voliéry by měla být zaklopena pletivem zapuštěným do země alespoň dvacet centimetrů, aby se pod něj nedostala liška. Všechny spoje utáhněte nerezovými vruty, které časem nezrezaví a drží pevněji než hřebíky. Nezapomeňte na větrací otvory pod střechou, které zabrání kondenzaci a přehřívání, ale musí být chráněny pletivem.
Pokud chcete od kohouta pouze ochranu a přirozený řád, počítejte s tím, že jeho přítomnost ovlivní i snášku. Slepice s kohoutem snášejí vejce pravidelněji, ale často usedají na vejce a chtějí zahnívat. To může být nežádoucí, pokud vejce vybíráte denně. Řešením je oddělit hnízda nebo zamezit přístupu do tmavých koutů. Pamatujte také na to, že kohoutí krmení vyžaduje vyšší příjem bílkovin – nedávejte mu stejnou směs jako nosnicím, jinak mu začnou vypadávat pera a bude apatický.
If you loved this posting and you would like to acquire much more data concerning více zde kindly check out the site.