Než začnete přesouvat gauč, promyslete, kudy se chodí

Většina lidí vybírá barvu na stěny podle vzorníku v prodejně nebo podle obrázku na mobilu. Jenže barva, kterou vidíte na vzorku, není barva, kterou uvidíte na zdi. Rozhoduje o tom světlo v místnosti — jeho směr, intenzita, teplota a to, jak se v průběhu dne mění. Pokud to podceníte, můžete mít po vymalování pocit, že jste si přinesli domů úplně jiný odstín, než jste si vybrali.

Vzorek na zdi, ne v ruce Vzorník držený v ruce lže. Barvu naneste na několik míst přímo na stěnu — alespoň na dvě různé stěny, ideálně jednu u okna a jednu proti němu. Natřete plochu alespoň o velikosti A4, ne jen malý čtvereček. Nechte zaschnout minimálně 24 hodin, protože mokrá barva je vždy světlejší a sytější. Potom se na ni dívejte v různou denní dobu: ráno, v poledne, za soumraku a večer při umělém světle. Teprve když vám odstín sedí ve všech těchto podmínkách, má smysl o něm uvažovat.

Rozmístění nábytku v obývacím pokoji nezačíná u zdi, ale u pohybu. Než s čímkoli pohnete, projděte se po místnosti a všimněte si, kudy skutečně chodíte od dveří k oknu, k televizi nebo k jídelnímu stolu. Tyto vyšlapané trasy jsou páteří uspořádání. Pokud je nábytek zablokuje, budete ho posouvat znovu. Dočasné přelepení podlahy papírovou páskou v šířce budoucí uličky (stačí kolem 60 cm pro průchod jednoho člověka) odhalí, co funguje, ještě než zvednete první židli.

Základní dělení je jednoduché. Teplé odstíny – béžová, písková, tlumená terakota, světle hnědá – působí uzavřeně a útulně. Studené odstíny – šedá, modrá, zelená, fialová – uklidňují a opticky zvětšují prostor. Pro spánek platí, že nejlépe fungují barvy s nízkou sytostí. Čím je odstín jasnější a barevně „křiklavější”, tím víc mozek drží v pozoru. Proto se vyhněte sytě červené, oranžové a výrazně žluté. Červená zvyšuje tep a budí, žlutá stimuluje. Modrá a zelená naopak podporují tvorbu melatoninu, hormonu spánku.

Tmel se nanáší širokou stěrkou tahem křížem přes sebe. Tenká vrstva, nechat zaschnout, přebrousit, znovu zkontrolovat. Při tmelení držte stěrku pod mírným úhlem a tlačte rovnoměrně, aby nevznikly hrany. Přechody mezi tmelem a původní stěnou rozlejte do ztracena, jinak je po nalepení barvy uvidíte jako mapu. Pokud tmel po zaschnutí vyleze, seškrábněte ho ještě před broušením. Příliš silná vrstva tmelu je nejčastější důvod, proč se po pár měsících objeví praskliny.

Než prádlo uložíte, musí být stoprocentně suché. Pokud ho složíte ještě navlhlé, začne v uzavřené skříni plesnivět a získá zatuchlý odér. Stejně tak ho nenechávejte přes noc v pračce. Po vyprání ho co nejdříve pověste nebo dejte do sušičky. Povlečení žehlete jen tehdy, pokud to materiál vyžaduje. Pro běžné bavlněné soupravy stačí pořádně protřepat a složit do rovných vrstev.

Do ložnice a obývacího pokoje se hodí 2700 až 3000 K. Teplé světlo podporuje tvorbu melatoninu, večer se pod ním lépe uvolníte a usnete. Naopak 4000 K a výš v ložnici působí rušivě, zvlášť když si před spaním čtete nebo kontrolujete telefon. Do koupelny dejte 3000 až 4000 K, potřebujete rozeznat detaily u zrcadla, ale ne ledovou modrou. Kuchyň a pracovní kout chtějí 4000 K, protože u krájení a vaření oceníte věrné barvy i jas. Pracovna nebo dílna s 4000 až 5000 K udrží pozornost, ale 6000 K už unavuje oči. Na chodbu a schodiště klidně 3000 K, na venkovní přísvit u vchodu 4000 K kvůli bezpečnosti.

S umělým osvětlením je to stejně důležité. Žárovky s teplým světlem (kolem 2700 K) žluté a červené tóny zvýrazní, kdežto studené bílé světlo (nad 4000 K) je potlačí a zvýrazní modré a zelené odstíny. Pokud máte v obývacím pokoji kombinaci lustru, stojanové lampy a LED pásků, barva se bude měnit podle toho, co zrovna svítí. Vyzkoušejte vzorek i při každém z těchto zdrojů zvlášť. Typická chyba je vybrat barvu jen při jednom světle a pak se divit, že večer vypadá jinak.

Nakonec si udělejte pravidlo, které ušetří peníze i nervy: nikdy nekupujte celou barvu, dokud nemáte vzorek na zdi odzkoušený minimálně dva dny. Barva se v obchodě neprodává jako hotový výsledek, ale jako základ, který se teprve světlem v místnosti stane tím, co uvidíte. Kdo to pochopí před otevřením plechovky, nemusí po prvním nátěru přemalovávat.

Nejdřív zjistěte orientaci místnosti vůči světovým stranám. Okna na sever přivádějí chladné, modravé světlo, které studené odstíny ještě zvýrazní a teplé barvy ztlumí. Jižní okna naopak dodávají teplé, žlutavé světlo, které zesílí béžové, krémové a oranžové tóny a studené barvy trochu vyváží. Východ a západ mají světlo proměnlivé — ráno chladnější, odpoledne teplejší. Zapište si, kdy v místnosti svítíte a jaké světlo tam skutečně je, ne jaké si myslíte, že tam je.

If you liked this write-up and you would like to get even more facts regarding číst více kindly check out the web site.

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *