Pravidelná sklizeň je nejlepší obrana proti nekontrolovanému růstu. Mátu stříhejte neustále – nejenže tím získáte čerstvé lístky, ale také donutíte rostlinu rozvětvovat se místo toho, aby se táhla do délky. Stříhejte těsně nad párem listů, odkud vyrazí nové výhony. Pokud necháte rostlinu kvést, její energie půjde do květů a semen, což sníží kvalitu listů a podpoří nekontrolované šíření na větší plochu.
Častou chybou je použití granulovaného hnojiva pro muškáty nebo balkonové květiny. Ta obsahují fosfor a draslík v poměru, který bylinkám nevyhovuje – nadbytek fosforu blokuje příjem dalších mikroprvků. Pokud už takové hnojivo máte, nepoužívejte ho vůbec. Místo toho vyzkoušejte výluh z dřevěného popela, který dá bylinkám draslík a vápník. Pozor na popel z lakovaného dřeva nebo uhlí – ten obsahuje toxické látky. Popel rozsypte v tenké vrstvě kolem rostlin, nikdy ne do půdy, a maximálně jednou ročně.
Typickým projevem špatné zálivky je měknutí stonků, žluté okraje listů a nepříjemný zápach ze substrátu. Pokud to uvidíte, okamžitě přestaňte zalévat, vyjměte bylinky i s kořenovým balem a zkontrolujte je. Shnilé kořeny odstřihněte, rostliny přesaďte do suché směsi a vsaďte na světlé místo. Naopak pokud listy vadnou i přes plný zásobník, je přemokření – rostlina nemůže dýchat. Řešením je rozsypat po povrchu vrstvu perlitu a omezit dolévání.
Pokud máte balkon orientovaný na východ nebo západ, můžete vyzkoušet i koriandr a rukolu, které snášejí mírné přistínění v odpoledních hodinách. Naopak severní balkon je vhodný hlavně pro máty, kerblík a petržel. Důležité je pozorovat, jak se rostliny chovají – pokud listy blednou a stonky se vytahují, přesuňte je na světlejší místo nebo je alespoň přibližte k zábradlí, kam dopadá odražené světlo od okolních budov. I stinný balkon tak může být plný voňavých bylinek, stačí jen respektovat jejich potřeby a vyhnout se obvyklým chybám.
Bylinky pěstované v květináči i na záhonu potřebují ke svému růstu živiny, ale jejich potřeby se liší od zeleniny či okrasných keřů. Přehnojení dusíkem sice podpoří bujný růst listů, ale zároveň potlačí tvorbu silic, které jsou zodpovědné za typické aroma. Proto je lepší sáhnout po organických hnojivech, která se uvolňují postupně a bylinkám svědčí ve vyvážené míře.
Důležitý je také stav samotné zeminy. Po měsíci používání se substrát utuží a voda se přestane vsakovat. Pak je nutné truhlík odpojit od zásobníku, zeminu opatrně prokypřit a přidat čerstvý substrát. Bez toho bylinky začnou trpět žloutnutím a růstovým zastavením. Pozor i na kohoutky – pokud truhlík nemá přepad, sledujte, zda se voda nedostane nad úroveň drenážní vrstvy. Když se tak stane, slijte přebytek, jinak kořeny zahnívají.
Při předpěstování dejte pozor na dvě věci: na přemokření a na nedostatek světla. Přemokřený substrát vede k zahnívání kořenů, proto nechte povrch mezi zálivkami mírně vyschnout. Rostliny také postupně otužujte — asi týden před výsadbou je na den vynášejte ven a vracejte je zpět, aby si zvykly na slunce a vítr. Při přesazování používejte menší nádoby, ze kterých rostlinu vyjmete i s celým kořenovým balem, a sázejte ji do předem připravené jamky. Po výsadbě zalijte a první dny chraňte před ostrým sluncem.
Zalévání bylinek v samozavlažovacím truhlíku není věda, ale vyžaduje cit a pravidelnou kontrolu. Sledujte především ukazatel hladiny, ne povrch, a doplňujte jen po kapkách do nádržky. Každý týden zkontrolujte drenáž a kořenový prostor. Pokud tyto zásady dodržíte, bylinky vám poděkují hustým růstem a plnou chutí. Pamatujte, že méně vody je v tomto případě více.
Kdy se vyplatí předpěstování a co s tím souvisí Předpěstování je nutností pro bylinky, které potřebují delší čas od výsevu ke sklizni, jako je bazalka, majoránka nebo saturejka. V českých podmínkách je také vhodné pro teplomilné druhy, které by nestihly dozrát, kdyby se vysévaly přímo ven. Semena vysévejte do výsevních misek nebo sadbovačů s kvalitním substrátem, a to 6 až 8 týdnů před plánovanou výsadbou ven. Důležité je zajistit dostatek světla, jinak se rostlinky vytáhnou a budou slabé. Ideální je parapet orientovaný na jih nebo použití pěstebního osvětlení.
Co se týče zalévání, zkuste najít střední cestu. Máta nesnáší přemokření, ale ani úplné vyschnutí. Ideální je zalévat tehdy, když vrchní vrstva substrátu oschne do hloubky jednoho centimetru. Při zalévání se vyhněte smáčení listů, protože to podporuje vznik plísní a houbových chorob. Voda by měla být odstátá a pokojové teploty – studená voda přímo z vodovodu šokuje kořeny, což oslabuje celou rostlinu.
In case you have almost any queries regarding exactly where in addition to tips on how to work with discuss, you are able to e-mail us with our site.