Nástup do první práce je jiný než škola. Nikdo nečeká, že budeš znát celý systém. Čeká se, že se zeptáš včas, že si přečteš zadání a že dodáš malé změny, které fungují. Nauč se číst cizí kód dřív, než začneš psát vlastní. Ptej se, proč je něco udělané určitým způsobem, ale ne v prvním týdnu na všechno. Zapisuj si, co ti kdo vysvětlil — kolegové ocení, když se na stejnou věc neptáš třikrát. První tři měsíce jsou o učení, ne o výkonu. Kdo to pochopí, vydrží déle než ten, kdo se snaží dokázat všechno hned.
Python se pro automatizaci používá hlavně proto, že jeho syntaxe připomíná běžnou angličtinu a spoustu rutinních úkolů zvládnete na deseti řádcích. Než začnete psát skripty, ujasněte si, co vlastně chcete automatizovat. Jiný přístup vyžaduje přesun stovek souborů podle data a jiný odesílání e-mailů s přílohou. První automatizace by měla být malá a opakovaná – ideálně něco, co děláte ručně každý den a zabere vám to aspoň pět minut.
Pozor na cesty k souborům. Zapisujte je celé, ne jen název souboru, jinak skript poběží jen ve složce, odkud jste ho spustili. Stejně tak dávejte pozor na diakritiku v názvech souborů a na kódování. Když otevřete textový soubor bez určení kódování, můžete dostat chybu nebo rozbité znaky. Vždy výslovně uveďte kódování, typicky utf-8. Další častá chyba je mazání nebo přepisování souborů bez zálohy. Než skript spustíte naostro, otestujte ho na kopii dat nebo v samostatné složce.
Typická chyba juniorů je učit se nazpaměť algoritmy a přitom neumět vysvětlit vlastní projekt. Druhá je ignorovat testy — i pár základních testů ukáže, že přemýšlíš o kvalitě. Třetí je posílat stejný životopis na všechno. Uprav ho pro každou pozici: jiné technologie zdůrazníš u backendu, jiné u dat. Po pohovoru si do dvou dnů zapiš, na co se ptali a co jsi nevěděl. Z toho vzniká seznam mezer, který je cennější než jakýkoli kurz.
Kontrola odpovědí by neměla končit u stavového kódu. Do záložky Tests pište jednoduché aserce: ověřte stavový kód, ale také přítomnost klíčových polí v těle odpovědi. Můžete zkontrolovat, že odpověď obsahuje id, že hodnota odpovídá očekávanému typu, nebo že se seznam nevrátí prázdný. Testy se zobrazí v záložce Test Results a při spuštění kolekce přes Collection Runner dostanete přehled, které požadavky prošly a které ne. Vyhněte se ale příliš křehkým testům, které kontrolují celý řetězec odpovědi znak po znaku. Jakákoli změna pořadí polí je pak shodí.
Při práci s tělem požadavku dávejte pozor na Content-Type. Pokud posíláte JSON, musí hlavička Content-Type odpovídat application/json, jinak server tělo neparsuje a vrátí chybu 400 nebo 415. Totéž platí pro formulářová data. Častou chybou je také zapomenutá autentizace – požadavek odešlete bez tokenu a divíte se, proč přichází 401. Do kolekce si proto přidejte Authorization na úrovni kolekce, ne jednotlivých požadavků. Ušetříte si opakované nastavování a snížíte riziko, že někde token chybí.
Nakonec si nastavte, kdy se má automatizace spouštět. Ruční spuštění je pro vývoj, ale opravdový přínos přijde s pravidelným během na pozadí. Na začátek stačí naplánovat úlohu v operačním systému a hlídat, zda opravdu proběhla. Pokud skript běží na vzdáleném počítači, počítejte s tím, že se může ztratit připojení nebo se změní práva ke složkám. Průběžně kontrolujte výsledky a logy, ne jen to, že se úloha nespustila s chybou. Automatizace není jednorázová akce, ale malý provoz, který je potřeba udržovat.
Začněte instalací Pythonu a jednoduchého editoru, ve kterém se dá spustit kód bez složité konfigurace. První skript by měl jen vypsat text na obrazovku, abyste ověřili, že vše funguje. Teprve pak přidejte práci se soubory nebo časovačem. Typická chyba začátečníků je, že hned zkoušejí ovládat prohlížeč nebo posílat zprávy, aniž by zvládli základy: proměnné, cykly, podmínky a práci s cestami. Bez nich narazíte na chybu a nebudete vědět, kde ji hledat.
Knihovny místo vymýšlení vlastních řešení Pro většinu úkolů existuje hotová knihovna. Na soubory a složky stačí moduly ze standardní výbavy Pythonu. Pro tabulky se hodí pandas, pro stahování dat z webu requests, pro plánování úloh schedule nebo obyčejný plánovač v operačním systému. Na ovládání webového prohlížeče slouží nástroje pro automatizované testování, ale ty jsou náročnější a měli byste je odložit na později. Vždy si nejdřív přečtěte dokumentaci k dané knihovně – bývá krátká a obsahuje příklady, které fungují.
Až bude první skript fungovat, doplňte ho o ošetření chyb. Místo aby program spadl, ať vypíše srozumitelnou zprávu a pokračuje, nebo se ukončí. Zaznamenávejte si, co skript dělal a kdy – stačí obyčejný textový soubor s časem a výsledkem. Až budete mít tři nebo čtyři funkční skripty, všimnete si, že se části kódu opakují. Tehdy je čas je spojit do jednoho souboru nebo přesunout do vlastní funkce. Nezačínejte ale architekturou; ta přichází až ve chvíli, kdy víte, co opravdu potřebujete.
If you have any issues about the place and how to use discuss, you can speak to us at the web-site.