Po vyprání povlečení okamžitě vyndejte z pračky. Pokud by zůstalo v bubnu i jen hodinu, vytvoří se hluboké záhyby, které se pak obtížně žehlí. Před sušením jemně protřepejte, aby se vlákna uvolnila a tkanina získala zpět svůj tvar. Pokud máte sušičku, použijte ji pouze na program pro jemné prádlo s nízkou teplotou. Vysoké teploty lnu škodí, proto je lepší sušit povlečení přirozeně na vzduchu.
Základem je správně změřit matraci. Důležité není jen délka a šířka, ale hlavně výška. Většina prostěradel s gumou je vyrobená pro matrace do výšky dvaceti centimetrů. Pokud máte matraci vyšší, guma se přetáhne a po čase se ohne okraj. Ideální je proto změřit matraci s povlečením, které používáte. K naměřeným hodnotám přičtěte ještě pět až sedm centimetrů na každou stranu. Tento rozdíl zajistí, že prostěradlo půjde pohodlně natáhnout a přitom nebude příliš volné.
Len je přírodní materiál, který se vyznačuje pevností, prodyšností a schopností regulovat teplotu. Mnoho lidí se ale mylně domnívá, že praní a sušení lněného povlečení je složité a že výsledkem bude vždy tuhá, zmačkaná tkanina. Pravdou je, že při správném postupu můžete dosáhnout měkkého a příjemného povlečení, které vám vydrží dlouhá léta. Zde jsou konkrétní kroky, jak na to.
Nezapomeňte ani na údržbu. Perte povlečení na nižší teplotu, maximálně 60 °C, a vyhněte se sušičce s vysokou teplotou, která ničí gumu a elastan. Po vyprání povlečení vyrovnejte a nechte volně uschnout – tím předejdete deformaci okrajů. Také se vyplatí kupovat povlečení s pevnými švy a dvojitým prošitím v rozích, protože právě tyto části jsou u bočního vstupu nejvíce namáhané.
Nejdřív si rozvrhněte, co se bude opakovat Než začnete kupovat nové povlaky nebo záclony, projděte si obě místnosti. Zjistěte, co už máte a co lze mezi nimi prohodit. Praktický postup: vyberte si jeden textilní prvek, který se bude vyskytovat v obou místnostech. Může to být stejná barva záclon, stejný druh polštářů nebo stejný odstín přehozu. Není nutné, aby byly všechny kusy identické – stačí, když budou mít společnou barvu, kterou jinde zopakujete. Například bílé povlaky s texturou v obýváku a bílé povlečení v ložnici, ale s jiným vzorem, bude působit sjednoceně a přitom ne bezduše.
Dalším častým problémem je posun vrchního povlečení. U postele bez bočnic se přikrývka snadno shrnuje k okraji, zvláště pokud spíte sami a máte tendenci se otáčet. Řešením je povlečení s praktickým zapínáním – nejlépe na zip po celé délce, nebo s vnitřními poutky v rozích, která přikrývku zafixují. Zip by měl být kvalitní a krytý, aby nedráždil pokožku. Vyhněte se povlečení s obyčejnými knoflíky – ty se často rozepínají a přikrývka pak klouže uvnitř.
Nakonec se zaměřte na detaily, které dělají největší rozdíl. Pruhovaný přehoz v ložnici nemusí být přesnou kopií pruhů na koberci v obýváku, stačí, aby měl stejnou šířku pruhů nebo stejný barevný poměr. Podobně fungují deky přes opěradlo pohovky, které opakují barvu ložního povlečení. Nezapomínejte na to, že textil by měl být hlavně praktický. Příliš mnoho dekorativních polštářů v ložnici na spaní je k ničemu. Vybírejte tak, aby se daly snadno sundat a prát. Před nákupem si vždy vezměte vzorek látky a porovnejte ho při denním i umělém světle, jinak se barvy mohou lišit víc, než čekáte.
Ideální teplota je 30 až 40 stupňů Celsia. Vyšší teploty způsobují srážení lnu a ztrátu měkkosti. Pokud je povlečení silně znečištěné, můžete ho před praním namočit do vlažné vody s trochou octa, který přírodní vlákna zjemní a zároveň odstraní zápach. Důležité je také zvolit správný program – ideální je šetrný program s nižšími otáčkami odstředění. Maximálně 800 otáček, aby se tkanina zbytečně nepomačkala a nevytahala.
Než začnete vybírat novou přikrývku, zastavte se u postele. Většina lidí sáhne po metru až v obchodě, kde už nemají čas ani prostor na pořádné měření. Přitom právě rozměr postele je základním údajem, ze kterého se odvíjí vše ostatní. Zapomeňte na odhadování podle šířky matrace nebo podle toho, co se vám zdá na první pohled. Postel se měří vždy zvenčí, na hotovém lůžku, a to na šířku i na délku včetně rámu a čela.
Nejlepší volba pro měkký výsledek je sušení ve stínu na šňůře. Přímé slunce způsobuje vyblednutí barev a vysušení vláken. Povlečení rozvěste tak, aby mělo dostatek prostoru – nevěšte ho přes sebe, jinak se vytvoří žmolky a tkáň se zdeformuje. Pokud je to možné, sušte povlečení venku na mírném větru, který přirozeně provzdušní a zjemní vlákna. V zimě nebo za deště sušte v místnosti s dostatečnou cirkulací vzduchu.
If you liked this article and you would like to receive additional information concerning rekonstrukce Koupelny Krok za krokem kindly see our own webpage.