Vlhkost poznáte podle bílých map na omítce nebo podle dehtu, který stéká po vnitřní stěně. Vlhké zdivo znamená, že komín nestačí vysychat. Někdy stačí prodloužit komínovou hlavu nebo zlepšit odvětrání. Pokud je vlhkost trvalá, je potřeba vložkovat komín nerezovou vložkou s izolací.
Kontrola trubky a komínového průduchu patří k běžné údržbě. I při správném topení se může vytvořit tenká vrstva, která se při dalším zatopení vypálí. Pokud je ale vrstva tlustá, tvrdá nebo se na ní objevují kapky, je to signál, že předchozí topení bylo příliš dlouhé a chladné. V takovém případě se nevyplatí čekat na další sezónu – usazeniny se musí odstranit mechanicky, dokud jsou ještě čerstvé. Starý tvrdý dehet se odstraňuje mnohem obtížněji a hrozí při něm i poškození trubky.
Do místnosti se teplo dostává nejen sáláním z kamen, ale i přes stěny a podlahu. Při silném větru se zvyšují tepelné ztráty budovy, zejména u netěsných oken a dveří. Proto se vyplatí před topením zkontrolovat, zda někde neprofukuje, a případně utěsnit spáry. Rozdíl mezi místností, kde těsnění chybí, a tou, kde je provedeno, je při větru znát více než kdy jindy. Nejde o velké investice, ale o obyčejné těsnění a koberečky pod dveřmi.
Štípejte měkké dřevo na tenčí kusy, než byste štípali buk. Tenká tříska má větší povrch a chytne i z malého plamene. Naopak příliš drobné třísky nebo hobliny shoří dřív, než stačí zapálit větší kus — vznikne jen rychlý zášleh a pak tma. Ideální je kombinace: dvě tři tenké třísky na rozhoření, pak přikládat silnější měkká polena a nakonec tvrdé dřevo na udržení žáru.
Vzduch je palivo, ne nepřítel Oheň potřebuje kyslík stejně jako dřevo. Před zapálením otevřete přívod primárního i sekundárního vzduchu na maximum. U kamen s roštem nechte popelník vyčištěný, jinak se přívod ucpe popelem. Pokud kouř uniká do místnosti, není problém v mokrém dřevu, ale v nedostatečném tahu. Zkontrolujte, zda jsou škrticí klapky otevřené a zda komín není ucpaný sazemi. U krbu pomůže předehřátí komína hořákem nebo svíčkou přiloženou k ústí – teplý vzduch stoupá a táhne spaliny ven.
Základem je správně složená vrstva. Dno topeniště vyskládejte dvěma silnějšími poleny křížem, na ně dejte menší štípané dřevo a navrch hrst tenkých větviček nebo třísek. Mezi vrstvami musí zůstat mezera, kterou proudí vzduch. Typická chyba je naskládat dřevo na sebe jako cihly – oheň se pak dusí a místo plamene vzniká kouř. Další častou chybou je příliš mnoho paliva naráz. Začněte s menším množstvím a přikládejte až po rozhoření.
Při topení platí, že méně je někdy více. Místo přikládání velkého množství dřeva najednou přikládejte menší dávky častěji a nechte přístup vzduchu. Příliš mnoho paliva najednou dusí oheň, vzniká nedokonalé spalování, více kouře a méně tepla. Pokud kamna kouří, většinou to znamená mokré dřevo, ucpaný komín nebo špatný tah. Zkontrolujte tyto tři věci dřív, než začnete řešit výměnu kamen.
Než poprvé zatopíte v kamnech nebo kotli, prohlédněte komín vlastníma očima. První mráz a vlhké dřevo prověří každou netěsnost. Kontrola zabere jedno odpoledne a ušetří vám starosti s kouřem v obýváku i s revizí, která by vás mohla poslat zpátky k vymetání.
Zapalujte vždy shora, tedy plamenem do horní vrstvy třísek. Tento způsob funguje spolehlivě i bez podpalovačů: papír nebo karton stočíte do volné ruličky, položíte na štípané dřevo a zapálíte. Papír nesmí být zmuchlaný do těsné koule, protože se dusí. Hořící papír zapálí tenké větvičky, ty potom silnější polena. Během prvních minut nechte dvířka mírně pootevřená, aby měl oheň dost vzduchu. Zavřete je, až když plameny chytí celou horní vrstvu.
Vyberte vymetací dvířka ve spodní části komína. Odstraňte popel a saze, které se tam za sezónu nahromadily. Vrstva sazí silnější než dva centimetry je riziko vzplanutí. Pokud dvířka nelze otevřít nebo jsou zabetonovaná, je to chyba z doby výstavby, kterou je potřeba řešit.
Suché dřevo, volný průchod vzduchu a trpělivost při rozhořívání zvládnou víc než jakákoli chemie. Když oheň hoří čistě, poznáte to podle světle žlutého plamene a téměř bezdýmného komína. Jakmile začne kouřit, přidejte vzduch nebo přiložte menší kusy dřeva. Nepřikládejte velká polena do slabého ohně, jinak ho udusíte. Pravidelným čištěním komína a topeniště si udržíte tah a příště zatopíte ještě rychleji.
Posledním krokem je revize. Vyhláška ukládá kontrolu komína před topnou sezónou a poté v jejím průběhu. Revizní technik potvrdí, zda je komín způsobilý k provozu. Bez platné zprávy se připravte na to, že vám pojišťovna při škodě plnění nevyplatí. Samotné vymetení nestačí, pokud komín nemá revizní zprávu.
If you liked this article therefore you would like to acquire more info relating to barvy stěn do obýVáKu generously visit our web site.