Nejčastější chyba je, že majitel vezme štěně na hřiště hned po první dávce. Štěně vypadá zdravě, hraje si, a tak se zdá, že nic nehrozí. Jenže ochrana po první dávce je slabá. Riziko představuje parvoviróza, psinka a další nemoci, které se šíří trusem, slinami nebo kontaktem s povrchem. Pokud štěně onemocní právě v tomto období, může jít o vážný průběh. Léčba je náročná a někdy končí smutně. Druhá typická chyba je opačný extrém: majitel drží štěně doma až do půl roku a pak ho vezme mezi psy. Takové štěně se bojí, štěká, nebo se naopak schovává. Sociální okno se mu mezitím zavřelo.
Pes se dusí, krvácí nebo se mu nafouklé břicho vlní, a vy máte vteřiny. Většina lidí v tu chvíli udělá dvě věci: začne psa krmit nebo mu podává léky proti bolesti ze své lékárničky. Obojí je špatně. Ibuprofen, paracetamol ani aspirin psovi nepatří do tlamy – i malá dávka může poškodit játra nebo ledviny. První pomoc začíná u toho, že nic nepodáváte ústy, pokud pes není při vědomí a nehrozí mu udušení.
Pro příště se vyhnete problémům tím, že obojek sundáte před koupáním, plaváním nebo před návštěvou míst, kde se zvíře namočí. Pokud má obojek vydržet i vlhké prostředí, hledejte už při nákupu takový, který má výslovně uvedeno, že je voděodolný. Ani ten ale nevydrží vše – slaná voda nebo bazénová chemie ho mohou poškodit. Po každém namočení ho raději sundejte a nechte volně uschnout. A pokud si nejste jistí, zda ještě funguje, berte ho jako spotřební materiál s omezenou životností, ne jako něco, co vydrží navždy.
Jak vybrat pamlsek, který má smy
Nejčastější chyba je spoléhat na to, že když klíště vytáhnu, problém končí. Opak je pravdou. Pokud klíště nesaje krev, nepřenese patogeny. Jakmile se ale přisaje, začíná přenos infekce obvykle za 24 až 48 hodin. U babeziózy to může být i dřív. Proto je klíčové psovi prohlížet srst každý den – zejména po procházce v lese, u vody nebo na louce. Klíště se nejraději drží na místech s tenkou kůží: na uších, na krku, v podpaží, v tříslech a mezi prsty. Malé klíště je velké jako špendlíková hlavička, takže je snadné ho přehlédnout.
U psů, kteří vybírají, pomáhá krátkodobé smíchání oblíbené potraviny s běžným krmivem. Začněte s malým podílem, například lžící vařeného masa nebo vejce, a postupně podíl snižujte. Tento přechod nesmí trvat déle než týden. Pokud pes i nadále odmítá, nepřikrmujte ho pamlsky mezi jídly. Pamlsky mají kalorickou hodnotu a pes se pak nediví, že u misky nemá hlad. Stejně tak nepodávejte lidské jídlo ze stolu, protože to vede k trvalému vybírání.
If you adored this post and you would such as to receive additional information pertaining to dokončení Interiéru kindly browse through the webpage.