Kartáček je jen část rutiny. Mezi zámky se nečistoty dostanou i tam, kam vlákna nedosáhnou, proto je nutné použít mezizubní kartáček nebo jednosvazkový kartáček. Bez nich zůstávají kolem rovnátek bílé skvrny, které se po sundání rovnátek už neodstraní. Další častá chyba je výměna hlavice příliš později. Jakmile jsou vlákna ohnutá nebo roztřepená, kartáček už nečistí, i když motor běží. Hlavici u rovnátek měňte přibližně každé dva až tři měsíce.
Pravidelné kontroly a výměny gumiček nejsou formalita. Ortodontista potřebuje vidět, jak se zuby posouvají, a podle toho upravuje sílu oblouku. Návštěvy si neposouvejte kvůli pracovním povinnostem – každý týden zpoždění může znamenat měsíc navíc. Před kontrolou si důkladně vyčistěte zuby, aby lékař viděl skutečný stav dásní a skloviny. Pokud nosíte také retainer nebo elastické tahy, noste je přesně podle instrukcí, ne „když si vzpomenete”.
Základ je v genech. Když mají rodiče úzkou čelist, velké zuby nebo jejich kombinaci, potomek to často zdědí. Zuby se pak do oblouku nevejdou a začnou se překrývat nebo vyrážet mimo řadu. Dědičná bývá i poloha čelistí vůči sobě, tedy předkus, podkus nebo otevřený skus. S tím se nedá dělat nic jiného než to sledovat a včas zasáhnout. První kontrola u zubního lékaře by měla proběhnout kolem prvních narozenin a pak pravidelně.
Na závěr: jednou za čas zkontrolujte, jestli alignery nezapáchají, i když vypadají čisté. Zápach je signál, že se v mikroskopických trhlinkách usadily bakterie, které běžné čištění neodstraní. V takovém případě pomůže namočení do roztoku čisticí tablety na delší dobu, než udává výrobce, nebo výměna alignerů za nové, pokud už jsou na konci své životnosti. Pokud se objeví trvalý zápach z úst i po důkladné hygieně, řešte to s ošetřujícím lékařem – může jít o počínající problém se zubem nebo dásní, který pod fólií není vidět.
Dbejte na to, aby dítě používalo správnou velikost hlavice. Příliš velká hlavice se do malých úst nevejde a dítě ji nedokáže nasměrovat k zadním zubům. Menší hlavice s měkkými vlákny je vždy lepší než velká s tvrdými. Stejně tak záleží na čase: dvě minuty jsou minimum, ale u dětí se vyplatí hlídat, jestli se skutečně věnují všem kvadrantům. Nastavte časovač nebo použijte vestavěný signál, který se ozve po půl minutě. Dítě se tak učí rozdělit čištění na čtyři části.
Elektrický kartáček s rovnatky vypadá jako ideální řešení: dítě si jen přiloží hlavici k zubům a rovnatka se postarají o zbytek. Jenže právě tady vzniká nejčastější past. Rodiče koupí kartáček, předají ho dítěti a čekají, že se čištění zlepší samo. Ve skutečnosti se tím obvykle zhorší, protože dítěti chybí návyk a cit pro tlak. Než tedy kartáček vůbec zapnete, naučte dítě nejdřív držet hlavici na správném místě a jen pomalu ji posouvat po zubech.
Křivé zuby nevznikají z jednoho důvodu. Vždy jde o souhru dědičnosti, vývoje čelisti a návyků, které dítěti vydrží roky. Pokud se na to přijde včas, dá se mnohé ovlivnit. Pokud se to podcení, řeší se to později rovnými drátky nebo fóliemi, což je delší a náročnější cesta.
Dalším častým viníkem je předčasná ztráta mléčných zubů. Když mléčný zub vypadne dřív, sousední zuby se posunou do mezery a stálý zub, který přichází později, nemá místo. Naopak zub, který zůstane příliš dlouho, blokuje cestu stálému zubu. Proto je důležité mléčné zuby neošidit a nechat je opravovat. Vytrhnout je má smysl jen tehdy, když je to nutné kvůli zánětu nebo když už je stálý zub na cestě.
Typická chyba rodičů je čekat, že se to „srovná samo”. Někdy ano, ale u většiny případů se stav spíš zhorší. Druhá chyba je spoléhat na to, že rovnání začne až po výměně všech zubů. Právě v době výměny se dá mnohé usměrnit jednodušeji. Třetí chyba je ignorovat návyky, jako je sání palce nebo dýchání ústy, a řešit jen viditelné křivé zuby. Bez odstranění příčiny se výsledek neudrží.
Návyky, které tlačí zuby mimo řadu Největší vliv z prostředí má dlouhodobé sání palce, dudlíku nebo kousání hraček po třetím roce věku. Tyto návyky tlačí horní řezáky dopředu a brzdí růst dolní čelisti. Stejně škodí i neustálé dýchání ústy, které vzniká při zvětšené nosní mandli nebo alergické rýmě. Dítě pak drží jazyk nízko a čelist roste dozadu. Pokud se tyto problémy neřeší, mohou se zuby posunout i po ukončení návyku.
Prevence není složitá, ale musí být pravidelná. Dítě by mělo mít pevnou stravu, která podporuje růst čelisti – kousání tvrdšího ovoce, zeleniny nebo celozrnného pečiva. Dlouhodobé podávání kaší a měkké stravy čelist nezatěžuje. Dále je třeba hlídat dýchání nosem, včas řešit rýmu a zvětšené mandle. U ortodontisty se doporučuje první prohlídka kolem sedmého roku, kdy se hodnotí výměna zubů a růst čelisti.
To check out more information in regards to náBytek Na míru check out our website.