Jak na to, aby se děti nebály zkoušet nové věci Začněte u jednoduchých úkolů a postupně přidávejte náročnější. Nejdřív dítěti ukažte, jak se daná činnost dělá, a pak ho nechte, ať to zkusí samo. Vyhněte se tomu, abyste za něj práci dodělávali, i když to bude pomalejší a méně dokonalé. Pokud dítě rozlije vodu nebo rozsype mouku, nehubujte, ale společně to ukliďte. Důležité je, aby dítě cítilo, že jeho snaha má hodnotu. Můžete mu svěřit třeba zalévání květin, prostírání stolu nebo skládání ponožek do páru.
Všímejte si také cizích těles v ráně, jako jsou kamínky, sklo nebo třísky. Pokud je nevidíte a rána je hluboká, nesnažte se je vyndat pinzetou, protože byste je mohli zatlačit hlouběji. V takovém případě vyhledejte lékaře, který ránu odborně vyčistí. Stejně tak nepodceňujte situaci, kdy se odřenina nehojí déle než týden, stále mokvá, nebo se kolem ní objeví červené pruhy – to jsou jasné signály infekce, kterou už doma nezvládnete. Rovněž pokud se u dítěte objeví horečka nebo se rána po několika dnech začne znovu ozývat bolestí, je návštěva pediatra nutná.
Jakmile si dítě na samostatnost zvykne, poskytněte mu možnost podílet se na plánování. Může si vybrat, co se bude vařit, nebo si samo připravit nákupní seznam. Tím se cítí odpovědné za běh domácnosti a učí se logickému myšlení. Podporujte ho v tom, aby si samo našlo řešení, když něco nefunguje. Například pokud si nestihlo připravit svačinu, ať si ráno vezme to, co je rychlé, a sám si odpoví za důsledky. Takové zkušenosti jsou základem pro dospělý život.
Nezapomeňte, že postýlka není jen místo na spaní, ale i na hraní, když dítě začne vstávat. Snímatelné bočnice jsou praktické, ale měly by být použitelné až ve chvíli, kdy dítě umí bezpečně vstát a sednout si. Do té doby nechte bočnici pevně zajištěnou. Vybírejte s rozvahou a hlavně s ohledem na to, že dětský spánek je základem zdravého vývoje – a správný výběr lůžka a matrace je prvním krokem k tomu, aby byl klidný a bezpečný.
Praktickým krokem je vytvoření jasných pravidel a rozdělení úkolů. Například každý den po večeři dítě odnese své nádobí do dřezu a večer si připraví oblečení na další den. Tím se z činnosti stane rutina, která dítěti dává pocit jistoty. Pozor na častou chybu, kdy rodiče činnost neustále kontrolují a opravují. Dítě pak ztrácí motivaci a raději nechá práci na dospělém. Místo toho se ptejte: „Co myslíš, že bys mohl udělat teď?” a nechte ho, ať si poradí.
Další častou situací je změna bydliště. Jakmile dítě začne žít trvale jinde, třeba kvůli vysoké škole, a přestane s vámi sdílet domácnost, přicházíte o nárok na slevu. Nezáleží na tom, že ho finančně podporujete, že za něj platíte nájem nebo že se vrací na víkendy. Rozhodující je skutečné bydliště a středisko životních zájmů. Pokud se dítě odstěhuje, oznamte to co nejdříve mzdové účtárně, a to nejpozději do konce měsíce, ve kterém ke změně došlo. Dodatečné hlášení zpětně neopraví přeplatek, který budete muset vrátit.
Nezapomínejte, že samostatnost se netýká jen domácích prací, ale i péče o sebe. Učte dítě, aby si samo čistilo zuby, mylo vlasy nebo si zavazovalo tkaničky. Můžete mu dát na výběr ze dvou možností, aby mělo pocit kontroly, třeba „Chceš si dnes vzít modrou nebo zelenou mikinu?” Tím posilujete jeho rozhodovací schopnosti. Typickou chybou je, že rodiče přebírají kontrolu, protože to mají rychlejší. Dítě pak nemá šanci se učit z vlastních chyb a selhání. Dejte mu čas a prostor, a pokud se mu něco nepodaří, zkuste to s ním znovu. Důležité je ocenit snahu, ne výsledek.
Potah matrace by měl být pratelný na šedesát stupňů a měl by být vyrobený z prodyšného materiálu, například bavlny s příměsí bambusu. Nezapomeňte zkontrolovat, zda je potah pevně přišitý a neklouže. K matraci si vždy pořiďte nepromokavou podložku, ale nepoužívejte ji na povrchu ani pod potahem. Pokud by byla mezi matrací a miminkem, může způsobit nadměrné pocení nebo alergickou reakci.
Dalším důležitým bodem je přizpůsobit prostředí tak, aby bylo pro dítě přístupné. Stačí nízká polička na talíře, schůdek k lince nebo vlastní malé náčiní. Dítě tak může samostatně dosáhnout na věci, které potřebuje, a necítí se závislé na vaší pomoci. Zároveň ho nenuťte do činností, na které není zralé. Pokud dítě nechce oblékat samo, rozdělte oblékání na menší kroky a chvalte ho za každý zvládnutý detail. Postupně se jeho dovednosti rozvinou a vy se vyhnete zbytečným konfliktům.
Na co se zaměřit při plánování druhého těhotenství Zkuste si poctivě odpovědět na otázku, kdo vám pomůže v prvních měsících po porodu. Partner, prarodiče nebo placená výpomoc? Pokud nemáte žádnou podporu, zvažte, zda zvládnete péči o batole a novorozence sama. Typickou chybou je spoléhat na to, že starší dítě bude „hodné” nebo že si bude hrát samo. Ve skutečnosti batole vyžaduje neustálý dohled a novorozenec potřebuje téměř nepřetržitou pozornost. Praktickým řešením je naučit starší dítě spát ve vlastní posteli, samostatně jíst a alespoň částečně se oblékat. Čím více dovedností zvládne, tím snazší bude váš každodenní život.
If you enjoyed this post and you would like to get more info pertaining to více o tom kindly go to the web page.