Po vydatném dešti, kdy naprší alespoň dvacet až třicet milimetrů během jednoho dne, se vyplatí vyrazit za dva až čtyři dny. V tuto dobu začnou první plodnice prorůstat mechem a listím. Pokud po dešti přišla vedra nad pětadvacet stupňů, růst se zpomalí a houby rychle vysychají nebo je zničí hmyz. Naopak mírné teploty kolem patnácti až dvaceti stupňů a vlhké noci prodlužují období růstu i na dva týdny.
Hlavní rozlišovací znaky, které si ověřte na míst
Teplotní výkyvy jsou častým důvodem neúspěchu. Když přes den panují tropická vedra a v noci se ochladí jen mírně, houby rostou pomalu a málo. Naopak když se po teplém dni prudce ochladí a přijdou mírné deště, startuje hlavní vlna růstu. Pozor ale na první mrazíky – ty plodnice poškodí a ty, které přežijí, ztrácejí chuť i vůni.
Houbaři často vyrazí do lesa hned po prvním dešti a vracejí se s prázdnem. Jiní čekají na suché a slunečné dny a diví se, že nic nenajdou. Rozhodující není jen déšť samotný, ale jak dlouho trval, jak intenzivní byl a co následovalo potom. Podhoubí potřebuje vodu v půdě, ne jen na povrchu listí.
V lese se řiďte vlhkostí půdy, ne jen počasím nad hlavou. Když je půda pod listím suchá a drobí se, houby nehledejte. Pokud je naopak vlhká do hloubky několika centimetrů a vzduch je chladný, máte šanci. Sbírejte jen plodnice, které znáte, a nejisté kusy nechte na místě. I při dobrém počasí je největší chybou spěchat a brát vše, co vypadá jako hřib – záměna s jedovatými druhy se nevyplatí.
Většina lidí chodí na houby tam, kde se jim to líbí, ne tam, kde houby skutečně rostou. Rozdíl mezi smrkovým monokulturním lesem a smíšeným porostem s duby, buky a břízami je propastný. Houba není rostlina – nežije z půdy sama o sobě, ale v symbióze s kořeny konkrétních stromů. Dokud nepochopíte, s kým se ta která houba druží, budete se vracet s prázdným košíkem a divit se, že soused měl plno.
Typická chyba je chodit na stejné místo pořád dokola. Podhoubí na jednom místě může plodit roky, ale po silném sběru nebo pošlapání se na čas utlumí. Lepší je střídat několik lokalit a vracet se na ně podle vlhkosti. Dále platí, že nemá smysl chodit na houby v době, kdy je les plný turistů a sběračů – plodnice jsou často utrhané nebo rozšlapané dřív, než dorazíte.
Ještě než houby vložíte do přístroje, projděte je a očistěte. Nepoužívejte vodu. Hrubým štětcem nebo vlhkým hadříkem odstraňte jehličí, hlínu a zbytky listí. U velkých plodnic odřízněte nohu, pokud je červivá nebo dřevitá. Klobouky krájejte na plátky silné asi půl centimetru, u hřibů a kozáků je to tak akorát. Tenké plátky se vysuší příliš rychle a zkřehnou, silné zase zůstanou uvnitř vlhké. Pokud sušíte lišky nebo václavky, stačí je rozpůlit nebo nechat vcelku, jen ty největší rozřízněte.
Před cestou si prohlédněte předpověď na tři dny dopředu. Pokud má přijít studená fronta s nočními teplotami pod pět stupňů, růst se zastaví. Naopak déšť po delším suchu bývá prvních pár dní bez efektu, protože půda vodu nejprve vsákne a teprve potom začne podhoubí tvořit plodnice. Vyplatí se tedy vyrazit až po druhé vlně dešťů, ne hned po té první.
Co sledovat kromě deště Déšť v nížinách nestačí, pokud voda steče po povrchu. V kopcovitém terénu se voda lépe vsakuje, a proto se vyplatí vyrazit do svahů, údolí potoků a na severní strany, kde vlhkost drží déle. Jižní a jihozápadní svahy vysychají nejrychleji, tam rostou houby jen po dlouhotrvajících deštích. Důležitá je i teplota půdy: podhorský les s půdou kolem dvanácti stupňů je lepší než rozpálený nížinný les.
Na jakou teplotu sušičku nastavit Většina sušiček nabízí rozsah od 35 do 70 °C. Pro houby je ideální pásmo mezi 40 a 50 °C. Při vyšší teplotě se houby rychle zatáhnou, ztvrdnou na povrchu, ale uvnitř zůstanou vlhké – a takové pak v uzavřené nádobě plesniví. Při nižší teplotě se sušení protahuje a hrozí, že houby začnou kvasit. Pokud má sušička ventilátor, zapněte ho. Rošty neplňte do plna, nechte mezi kousky mezeru, aby vzduch proudil. Během prvních dvou hodin rošty jednou až dvakrát prohoďte, aby se vlhkost neusazovala na spodních vrstvách.
Sušička na ovoce a zeleninu zvládne usušit i houby, ale výsledek závisí na tom, jak houby připravíte a jak nastavíte teplotu. Na rozdíl od sušení na vzduchu máte pod kontrolou teplotu i čas, takže usušíte i takové druhy, které by na šňůře plesnivěly. Zároveň ale platí, že sušička není kouzelný přístroj – mokré nebo přezrálé houby v ní zůstanou mokré nebo ztmavnou.
Nejčastější chyba je naskládat do sušičky houby ještě vlhké po opláchnutí nebo nakrájet příliš silné kusy. Další chybou je sušit různé druhy pohromadě – houby s výrazným aroma, jako je čirůvka, mohou provonět jemnější druhy. Nedávejte do sušičky houby napadené plísní ani ty, které už na řezu černají a rozpadají se. Po usušení nechte houby vychladnout při pokojové teplotě, teprve pak je přesypte do sklenic nebo papírových sáčků. Skladujte je na suchém a tmavém místě, ideálně v uzavřené nádobě, kterou občas zkontrolujete, zda se neobjevila vlhkost.
If you liked this write-up and you would certainly such as to obtain more information regarding Byt V PaneláKu kindly see the webpage.