Smažte na vyšší teplotu a po menších dávkách Tuk rozehřejte opravdu dobře, ale ne na kouřící olej. Ideální je teplota kolem 180 stupňů Celsia. Pokud nemáte teploměr, vsaďte na zkoušku: do tuku vhoďte kousek těsta. Když začne okamžitě syčet a rychle vyplave na povrch, je teplota správná. Při nízké teplotě bramborák nasákne olej a zůstane uvnitř syrový, při příliš vysoké se rychle spálí povrch a střed zůstane nedopečený.
Nejdůležitější je zbavit nastrouhané brambory co nejvíce vody. Voda totiž během smažení uniká, narušuje strukturu těsta a způsobuje, že placky nasáknou olej. Nastrouhané brambory proto po nasolení nechte deset minut odstát a pak je důkladně vymačkejte přes čistou utěrku nebo je sceďte v plátýnku. Čím sušší směs, tím křupavější výsledek. Pokud máte čas, můžete brambory po vymačkání ještě nechat okapat na sítu.
Do pánve dávejte vždy jen tolik těsta, aby se placky vzájemně nedotýkaly. Pokud pánev přeplníte, teplota tuku prudce klesne a bramboráky začnou olej vsakovat. Po usmažení je pokládejte na papírovou utěrku, která přebytečný tuk zachytí. Ale pozor: papír nechte na talíři jen krátce, aby se placky nepařily a neztratily křupavost. Po dvou minutách je přeneste na mřížku, pod kterou může proudit vzduch.
Skladování je stejně důležité jako samotné sušení. Bylinky musí být dokonale suché, jinak se v nádobě zapaří a začnou plesnivět. Zkouška je jednoduchá: list by měl při zmáčknutí křupnout a snadno se drolit. Poté je nahrubo nalámejte nebo nechte celé listy. Celé bylinky si udrží aroma déle než nadrcené, proto je drťte až těsně před použitím.
Praktický postup při nálezu neznámé houby: nejprve ji opatrně vykrojte i se spodní částí třeně, abyste viděli tvar báze. Položte ji na noviny nebo papír a nechte ji chvíli ležet – případné změny barev na řezu nebo výron mléka (např. u ryzců) jsou důležité diagnostické znaky. Všímejte si, jestli houba voní po mouce, rybině, nebo naopak sladce – vůně je u mnoha druhů určující. Například čirůvka májovka voní po mouce, zatímco jedovatá závojenka entomolová voní také po mouce, ale má růžové výtrusy a roste na jiných stanovištích. Pokud si nejste jistí, udělejte si výtrusný otisk: klobouk položte na sklo a nechte přes noc – barva výtrusů (bílá, hnědá, růžová) je klíčová pro určení.
Nejdůležitější je praxe a pokora. Chodte na vycházky se zkušenými houbaři, navštěvujte mykologické poradny, nebo si pořiďte kvalitní atlas s fotografiemi z více úhlů – klobouku, lupenů i třeně. Vyhněte se určování podle jediné fotografie na mobilu, protože rozlišení může být zavádějící. Pokud si nejste jistí, ať už jde o jakoukoli houbu, nechte ji stát. Ztráta jednoho košíku hub je menší škoda než otrava, která může skončit na jednotce intenzivní péče. S každým výletem se naučíte nové druhy a váš odhad bude jistější.
Nezapomínejte ani na to, že olej není jen nosič tepla. Ovlivňuje výslednou chuť, konzistenci i to, jak se jídlo opeče. Máslo dodá jídlu máslovou vůni, ale rychle se pálí. Pokud chcete kombinovat, použijte polovinu másla a polovinu řepkového oleje – zvýšíte tím bod kouře a zachováte chuť. Pro smažení ryb se hodí neutrální olej, který nepřebije chuť. Naopak na asijskou kuchyni oceníte sezamový olej, ale jen na krátké závěrečné orestování, ne na dlouhé smažení. Vždy myslete na to, co děláte, a přizpůsobte tomu typ tuku.
Výběr helmy a vesty na rafting není o tom, co vypadá nejlépe na fotce z katalogu. Vodácké vybavení má jediný úkol: udržet vás v bezpečí ve chvíli, kdy se řeka rozhodne, že si s vámi pohraje. A právě charakter řeky – její spád, množství vody a překážky – rozhoduje o tom, jakou ochranu skutečně potřebujete. Jinou helmu a vestu si vezmete na klidnou Vltavu, jinou na peřeje, kde voda skáče přes balvany.
Na závěr si zapamatujte jednoduché pravidlo: pokud se olej na pánvi začne vlnit, ale ještě nekouří, je to ideální okamžik. Vložíte-li jídlo příliš brzy, nasákne tukem a bude mastné. Pokud počkáte déle, riskujete přepálení. Teplotu poznáte podle malého kousku pečiva nebo kapky těsta – pokud začne syčet a hned se opeče, máte správně. Tímto způsobem spotřebujete méně oleje, jídlo bude křupavější a vy se vyhnete zbytečným chybám, které kazí výsledek i zdraví.
Další častý omyl je výběr oleje podle ceny nebo podle toho, co je zrovna v akci. Levný olej často bývá směsí, která není určená na vysoké teploty. Než sáhnete po něčem univerzálním, podívejte se na etiketu. Hledejte údaj o bodu kouře, případně složení. Pokud tam není, řiďte se typem oleje. Rafinované oleje (řepkový, slunečnicový) jsou stabilnější než za studena lisované, které si zachovávají více přírodních látek, ale mají nižší odolnost vůči teplu. Pro smažení proto volte rafinované varianty, ať už z řepky, slunečnice nebo arašídů.
When you have any questions concerning wherever along with tips on how to use Ondrejsvoboda-Pl.Tumblr.Com, you’ll be able to call us in the web site.