Základní pravidlo zní: jeden rok na vzduchu na každý centimetr tloušťky špalku. Pokud máte polena o průměru deset centimetrů, počítejte s deseti měsíci minimálně. Ale to platí jen za ideálních podmínek — tedy na slunci, ve větru a pod přístřeškem. Ve stínu, v hustém lese nebo v nevětrané kůlně proces trvá klidně dvakrát déle. Proto je důležité dřevo nejen skladovat, ale správně ho naskládat.
Většina lidí zakládá oheň tak, že naskládá klacky na sebe a hodí do nich sirku. Výsledek je obvykle stejný: chvíli to čoudí, plamen se nechytá, a když už se konečně vznítí, je z toho více dýmu než tepla. Přitom čisté hoření není otázkou štěstí ani drahého vybavení, ale pořádné přípravy. Správně postavený oheň hoří skoro bez kouře, vydává podstatně více tepla a nevyžaduje neustálé fučení a přikládání. Stačí dodržet pár zásad, které se týkají především sucha, vzduchu a pořadí, v jakém vrstvy na sebe přijdou.
Akumulační krbová vložka není obyčejná kamna na dřevo. Její princip spočívá v tom, že masivní akumulační hmota (obvykle šamot nebo speciální beton) pohlcuje teplo z ohně a pak ho postupně uvolňuje do místnosti po dobu 12 až 24 hodin. To znamená, že topíte krátce a intenzivně, ale teplo máte celý den. Oproti běžné vložce, která hřeje jen při hoření, tato pracuje na jiném fyzikálním principu. Pokud tedy přemýšlíte o pořízení, připravte se na jiný režim topení, než znáte z klasických kamen.
Krbová kamna obvykle hřejí jen nejbližší okolí. Pokud ale chcete vytápět celý dům, nestačí je jen zapálit a doufat, že se teplo samo rozleze. Klíčem je správně navržený rozvod tepla, který dokáže přenést sálavé i konvekční teplo do vzdálenějších místností. Nejčastější chybou bývá spoléhání na otevřené dveře a chodby – to funguje jen u malých domů a za cenu velkých tepelných ztrát.
Základní pravidlo pro dlouhé hoření je vrstvení. Do kamen vložte dvě větší polena na dno, mezi ně dejte podpalovač a na něj menší třísky. Tím vytvoříte prostor pro vzduch, který proudí kolem dřeva a podporuje hoření. Pokud kamna napěchujete až po okraj, oheň se udusí a bude doutnat, což vede k tvorbě dehtu a sazí. Naopak pokud necháte moc prostoru, vzduch proudí příliš rychle a dřevo shoří během chvíle. Ideální je zaplnit asi dvě třetiny objemu topeniště.
Na běžné znečištění smíchejte v rozprašovači ocet a vodu v poměru jedna ku jedné. Směs naneste na sklo, nechte působit deset minut a poté setřete mikrovláknovou utěrkou. Pokud jsou saze starší nebo silnější, přidejte trochu jedlé sody, která působí jako jemný abraziv. Pastu naneste houbičkou a krouživými pohyby rozetřete. Vyhněte se drátěnkám nebo ostrým škrabkám, které sklo poškrábou a příště se na něm nečistoty zachytí ještě snadněji.
Samotné zapalování má také svá pravidla. Nikdy nezapalujte oheň proti větru – pokud možno si klekněte tak, aby vám vítr foukal do zad, a plamen tak směřoval od vás. Sirkou nebo zapalovačem podpalte třísky na několika místech, ne jen uprostřed. Plamen se pak rozšíří rychleji a rovnoměrněji. Pokud se podpal nedaří chytit, nepodléhejte pokušení přilévat hořlavinu. Líh nebo benzín sice oheň chytí, ale vytvoří obrovský a nekontrolovatelný plamen, který může snadno přeskočit jinam. Mnohem bezpečnější a efektivnější je přidat ještě jemné třísky a fouknout do základu – proud vzduchu dodá plamenům potřebný kyslík.
Jak poznat suché dřevo bez měřicích přístrojů Nejspolehlivější zkouška je jednoduchá: vezměte dvě polena a poklepejte jimi o sebe. Suché dřevo vydává jasný, zvonivý zvuk, zatímco vlhké zní tlumeně a dutě. Další praktický test spočívá v tom, že na čerstvý řez kápnete vodu. Pokud se vsákne do několika sekund, je dřevo připravené. Pokud voda zůstává na povrchu, je uvnitř ještě hodně vlhkosti. Pomoci může i pohled na kůru — u suchého dřeva se odlupuje a praská. A nezapomeňte, že suché dřevo má výrazně světlejší barvu a na řezu jsou vidět drobné trhlinky.
Většina lidí si myslí, že dřevo stačí na jaře naštípat a na podzim už je připravené k topení. Jenže skutečnost je jiná. Čerstvě pokácený strom obsahuje vodu nejen v pletivech, ale i v buněčných dutinách. Tato vlhkost musí ven, jinak se z dřeva stane zdroj dehtu, sazí a zbytečně ztraceného tepla. Zde je návod, jak dlouho a hlavně jak správně nechat dřevo schnout, aby bylo opravdu suché.
Kontrolujte také tah komína. Pokud je komín studený, hoření je slabé a dřevo se spíše doutná, než aby hořelo. Před přikládáním na noc si proto komín „prohřejte” několika třískami, které rychle shoří a vytvoří teplý tah. Stejně důležité je čistit popelník. Příliš mnoho popela ve spodní části brání proudění vzduchu a zkracuje dobu hoření. Ideální je udržovat vrstvu popela asi dva centimetry – chrání dno kamen a zároveň nebrání přístupu vzduchu.
If you liked this short article and you would like to receive additional info regarding jak ZaříDit malou kuchyni kindly stop by our own internet site.