Rozpuštěnou želatinu vlijte do krému tenkým pramínkem za stálého míchání. Pokud ji nalijete najednou do studené směsi, okamžitě ztuhne na vlákna. Stejně tak dejte pozor na šlehačku: vyšlehejte ji jen do měkkých špiček. Příliš vyšlehaná šlehačka se při vmíchání do sýra zdrcne a krém bude řídký. Raději ji vmíchejte stěrkou ručně, ne mixérem.
Dalším viníkem je cukr. Příliš mnoho cukru znamená, že těsto ztmavne dřív, než se propeče, a uvnitř zůstane mokré. Držte se poměru maximálně 150 g na 500 g mouky. Pokud chcete buchtu s ovocem, které pustí šťávu (třešně, švestky, meruňky), nejprve ovoce vyskládejte na těsto a teprve pak dejte drobenku. Drobenka z másla, mouky a cukru v poměru 1:2:1 ochrání povrch před přeschutím a vsákne část šťávy.
Největší chyby, které se opakují: příliš mnoho náhradního sladidla, studené suroviny a příliš vysoká teplota. Vždy používejte suroviny pokojové teploty, jinak se těsto srazí. Pečte nižší teplotou po delší dobu – asi 160 °C a o 10 minut déle. Kontrolujte špejlí, ne časem. A hlavně: ochutnejte syrové těsto. Pokud je sladké dost, hotový moučník bude sladší, protože pečením se chuť zvýrazní. Když je těsto husté, přidejte lžíci mléka, ne mouky.
Jogurtový koláč s ovocem padá nejčastěji na dvou věcech: těsto je příliš řídké, nebo se ovocná šťáva vsákne a střed zůstane nedopečený. Základem je správný poměr tekutin. Jogurt obsahuje vodu, ovoce po zahřátí pustí další, a vejce přidají třetí díl. Pokud recept slepě dodržíte a přidáte ještě mléko, získáte pudink, ne koláč. Proto tekutiny vždy odměřujte odměrkou, ne od oka, a jogurt nechte předem ohřát na pokojovou teplotu, aby se s vejci spojil bez hrudek.
Nejčastější chyby: nanášení příliš silné vrstvy, což vede k lepkavému povrchu, a nedostatečné schnutí mezi vrstvami. Vosk potřebuje alespoň 12 hodin, šelak 30 minut, ale každý nátěr musí být tenký. Dále se vyhněte použití za nízkých teplot – vosk tuhne a nejde rozleštit. Pokud se objeví bílé skvrny, znamená to vlhkost ve dřevě nebo příliš mnoho rozpouštědla. Řešením je jemné přebroušení a nový tenký nátěr. Vůni dodávejte až do poslední vrstvy, jinak se při broušení ztratí.
Klíčové je, aby cuketa nebyla cítit ani vidět. Nastrouhejte ji najemno, ne na hrubém struhadle. Hrubé nudličky zůstanou v těstě patrné a hlavně po upečení vytvoří zelené skvrnky. Dále použijte tmavší mouku – celozrnnou pšeničnou nebo špaldovou. Ta cuketu barevně i chuťově překryje. Přidejte kakao, skořici, mleté ořechy nebo rozinky. Tyto suroviny cuketu spolehlivě zamaskují. Naopak citronová kůra nebo vanilka cuketu nezakryjí, spíš ji zvýrazní.
When you loved this short article and you want to receive more info relating to tento web please visit our internet site.