Co si pohlídat na nástupu a v průběhu trasy Na nástupu si nechte dostatek času na rozcvičení, ale nečekejte příliš dlouho – ztuhlé svaly z chladu jsou nepřítelem. Během výstupu držte tělo blízko skály, nohy zatěžujte vždy na plnou plochu chodidla, ne na špičky. Ruce používejte spíš k rovnováze než k tahání, ferraty jsou hlavně o práci nohou. Uvědomte si, že pokud se dostanete do úzkých, můžete si na chvíli sednout do sedacího úvazku a odpočinout si, ale vždy s jistící karabinou zapnutou.
Nezapomeňte, že první pomoc není o hrdinství, ale o správném postupu. Naučte se základy předem, protože v krizové situaci nemáte čas číst manuál. Každá minuta, kterou strávíte přípravou, se vám vrátí v klidu a schopnosti jednat. Až budete příště na túře, věnujte pět minut tomu, abyste si zopakovali postup při úrazu. Nevíte, kdy se vám bude hodit.
Začněte ferratou kategorie A nebo B. Tyto trasy mají jistící ocelové lano, které je téměř souvislé, a nošení úchytů je minimální. Ideální je první výstup s někým zkušeným, kdo vám poradí s cvakáním karabin do lana. Typická chyba začátečníků je snaha cvakat obě karabiny najednou. Místo toho cvakejte vždy jednu karabinu, druhou nechte zapnutou, abyste nikdy nezůstali úplně odjištěni. Při přepínání na další úsek lana se vždy nejprve cvakněte na novém místě a teprve potom odepněte starou karabinu.
Pátá zásada se týká únavy a rozhodování. Slaňování bez lana vyžaduje maximální koncentraci, proto ho neprovádějte po náročném výstupu, kdy jste vyčerpaní. Typickou chybou je podcenit únavu a pokračovat v sestupu, i když cítíte třes v nohou nebo nejistotu. V takovém případě se zastavte, odpočiňte si, dejte si a pijte, a teprve poté pokračujte. Pamatujte, že bezpečný sestup je důležitější než rychlost. Pokud nejste schopni pokračovat bezpečně, počkejte na pomoc nebo se vraťte na zajištěnou cestu.
Slaňování na ferratách bez lana je technika, která se používá jen ve výjimečných situacích – například při rychlém ústupu před bouřkou nebo při zkrácení sestupu. Než se do toho pustíte, musíte mít naprosto jasno v tom, že tato metoda nese výrazně vyšší riziko než běžné jištění lanem. Základem je suché a nekluzké oblečení, pevná přilba a hlavně zkušenost s pohybem v exponovaném terénu. Bez těchto předpokladů raději počkejte na zajištěný sestup.
Pro skupinové jištění je klíčová domluva na signálech a pořadí sestupu. Jistící osoba musí stát na stabilním místě, nejlépe mimo dosah rozstříknuté vody, a mít dostatek volného lana, aby mohla plynule spouštět slaňujícího. Při spouštění dbejte na to, aby lano bylo napnuté, ale ne příliš – přílišné napnutí brání pohybu a může vyvolat kyvadlový efekt. Typickou chybou je spouštět lano příliš rychle a nechat slaňujícího narazit do stěny. Rychlost regulujte ve spolupráci se slaňujícím, který vám dává pokyny, kdy má přidat nebo ubrat.
Jak snížit riziko pádu při sestupu bez jištění Druhá zásada: vždy kontrolujte stav ocelového lana. Ferraty bývají udržované, ale i tak se může stát, že je lano na některém úseku uvolněné, přetržené nebo zkorodované. Než se pustíte do sestupu, projděte si úsek očima a rukama zkontrolujte napětí lana. Pokud je lano prověšené, nepokoušejte se po něm slanit – vyhledejte alternativní cestu nebo počkejte na další skupinu. Další chybou je spoléhat se na mokré lano – za deště nebo po dešti je povrch kluzký a úchop je nejistý. V takovém případě je bezpečnější počkat, až povrch oschne.
První zásada se týká úchopů a postoje. Při slaňování bez lana se pohybujete po ocelovém laně ferraty, ale nemáte možnost se na něj zavěsit. To znamená, že musíte mít minimálně dvě končetiny v kontaktu s jištěním nebo skálou. Typickou chybou je držet se pouze rukama a nohy klást volně – stačí malý smyk a ztratíte rovnováhu. Pravidlo zní: nohy vždy pracují na stupačkách nebo na pevných výstupcích, ruce se přidržují lana nebo skoby. Pohyb provádějte po malých krocích, nikdy neskákejte.
Další častý omyl se týká podchlazení. Když je člověk po pádu do ledové vody nebo dlouhém pobytu v mrazu, lidé ho začnou třít, polévat teplou vodou nebo mu dávat alkohol. To všechno je špatně. Tření poškozuje kůži a může způsobit srdeční arytmii, alkohol rozšiřuje cévy a urychluje únik tepla. Správný postup je postupný ohřev: suché oblečení, teplé (ne horké) nápoje, izolace od země. Pokud je postižený v bezvědomí, nepodávejte mu nic ústy a uložte ho do stabilizované polohy.
Než vůbec vkročíte do řeky, musíte umět přečíst, co vám voda říká. Nejdůležitější je rozlišit, kde je proud hlavní a kde je takzvaná mrtvá voda. Hlavní proud poznáte podle hladiny – je hladší, rychlejší a často má jinou barvu než okolní voda. Mrtvá voda se drží u břehů, za kameny nebo v zálivech. Pro bezpečný vstup nikdy nechoďte přímo do hlavního proudu, ale vždy si vyberte místo, kde můžete stát, a teprve pak se nechte unést.
If you loved this article and also you would like to acquire more info concerning osvěTlení v obýváku please visit our website.