Další praktický krok je porovnat časové odhady. Různé mapy uvádějí různé tempo – někteří výrobci počítají s rychlostí 4 km/h, jiní s 3 km/h a přičítají 1 hodinu na každých 300 metrů stoupání. Pokud srovnáte dva odhady a liší se o více než hodinu, znamená to, že jste nezapočítali terénní členitost. V takovém případě si trasu rozdělte na úseky a každý úsek vyhodnoťte zvlášť podle převýšení a typu povrchu. Tím předejdete tomu, že vás na trase překvapí tma nebo vyčerpání.
Špatné počasí tedy nemusí být překážkou, ale spíše filtrem, který odradí méně odhodlané. Když se dobře obléknete, zvolíte vhodnou trasu a budete flexibilní v plánu, déšť vám dá zážitek, na který jen tak nezapomenete. A pokud se situace vyvine jinak, než jste čekali, nebojte se obrátit – Brdy tu budou i za slunečného dne, ale dnes může být právě tato mlha to nejlepší, co vás potká.
Jak poznat, že střih a velikost sedí správně Druhý klíčový bod je střih. Funkční prádlo musí přiléhat k tělu, ale ne škrtit. Pokud je příliš volné, vznikají mezi látkou a pokožkou vzduchové kapsy, kde se hromadí vlhkost. Pokud je příliš těsné, omezuje pohyb a může tlačit v podpaží či ramenou. Při zkoušení si sedněte, předkloňte se a zvedněte ruce nad hlavu. Látka by měla zůstat na místě, neklouzat a nehrnout se. Rukávy by měly končit u zápěstí, délka trupu by měla přesahovat pas, abyste při ohnutí neodhalili kůži.
Nakonec si pamatujte, že nejbezpečnější je zůstat na místě, pokud nemáte ani tušení o směru. Záchranáři vás najdou snáz, když se nebudete pohybovat, a v noci bez baterky je to dokonce nejefektivnější strategie. Pokud se rozhodnete čekat, vyhledejte suché místo pod stromem, schoulte se do klubíčka a využijte teplo vlastního těla. Ráno se orientace vrátí a vy budete mít mnohem větší šanci dostat se ven bez zbytečných pádů a zranění.
Nezapomeňte, že plánování je půl úspěchu. V den odjezdu si ještě ráno zkontrolujte, zda máte v batohu doklady, peníze a léky, které pravidelně užíváte. Až budete balit, položte si otázku, co by se stalo, kdybyste zabloudili nebo se zranili. Když na ni znáte odpověď, vyrazte s klidem. Túra s přespáním je zážitek, který stojí za to, ale jen tehdy, když ji zvládnete bez stresu a bezpečně.
Na závěr si nechte rezervu v plánu. Počítejte s tím, že se vám může zpozdit občerstvení, nebo vás překvapí zvýšený provoz na stezkách. Nechte si čas na odpočinek a fotografování, a pokud vidíte, že se den krátí, raději trasu zkraťte. Lepší je vrátit se za světla a s úsměvem, než riskovat jízdu za tmy. Pamatujte, že plánování výletu je umění, které vám zajistí bezpečný a příjemný zážitek z českých hor.
Čtvrtým bodem je správná navigace a komunikace. Mobilní telefon s nabitou baterií a offline mapou je dnes nezbytností, ale nespoléhejte se jen na něj. Mějte u sebe papírovou mapu a známé orientační body. Před odjezdem sdělte někomu svůj plán a přibližný čas návratu. V místech bez signálu je to jediný způsob, jak na sebe upozornit. Nezřídka se stává, že cyklista zabloudí a není schopen přivolat pomoc. Proto se držte značených tras a nezkracujte si cestu neznámým terénem.
Největší chybou bývá podcenění oblečení. Bavlněné tričko a džíny nasáknou vodu a začnou studit, což rychle zkazí zážitek. Místo toho zvolte funkční vrstvy: na tělo něco rychleschnoucího, přes to tenkou izolační vrstvu a navrch nepromokavou bundu s kapucí, která opravdu funguje. Pokud vyrazíte na delší trasu, přibalte i náhradní ponožky – vyměnit si je v suchu u rozcestníku dokáže divy.
Co sbalit a co nechat doma Batoh by neměl přesáhnout desetinu vaší hmotnosti, u žen a dětí ještě méně. Základem je vrstvené oblečení – funkční triko, mikina, nepromokavá bunda. Na noc přibalte suché věci do vodotěsného obalu. Jídlo volte lehké a kalorické: ořechy, sušené ovoce, instantní kaše nebo dehydratované pokrmy. Nezapomeňte na lékárničku, čelovku, powerbanku a mapu v papírové podobě, protože signál v horách nebývá.
Další praktický trik je vytvořit si z oblečení nebo šátku provizorní svítilnu. Pokud máte u sebe zapalovač nebo sirky, můžete zapálit kousek suché kůry či větvičku — ne na otevřeném ohni, ale jen jako krátký zdroj světla pro orientaci na nejbližší metr. Pozor na suché listí a vítr, oheň je v lese vždy riziko. Pokud nemáte žádný zdroj ohně, použijte bílou část dlaně a odlesk od sněhu nebo světlejšího kamene — i to stačí na to, abyste rozeznali obrysy terénu.
Nakonec si z porovnání udělejte vlastní poznámky – ideálně do malého zápisníku nebo do telefonu. Zapište si, kde mapa ukazuje zkratku, která ve skutečnosti neexistuje, kde je třeba přejít přes potok, a kde je lepší držet se hlavní značky. Tyto poznámky pak použijete při samotném pochodu. Nejde o to, abyste mapy slepě věřili, ale abyste si vytvořili mentální obraz terénu. Když pak budete stát na rozcestí a mapa bude ukazovat něco jiného než realita, budete vědět, čemu dát přednost.
Should you have any kind of concerns regarding where by in addition to the best way to work with sem, it is possible to email us on our web site.