Pravidelná sklizeň je klíčem k hustému růstu. U bazalky a meduňky zaštipujte vrcholky výhonů, rostlina se pak větví a vytváří víc listů. U rozmarýnu a tymiánu stříhejte jen měkké výhony, dřevnaté části už nenarostou. Pozor na častý omyl: sklízet byste měli ráno, když jsou rostliny plné vody, a nikdy neodstřihávejte více než třetinu rostliny najednou. Pokud bylinky začnou kvést, listy zhořknou, proto květy průběžně odstraňujte. Výjimkou je třeba levandule, kterou pěstujete právě pro květy – ale tu do kuchyně moc nepoužíváte.
Dalším krokem je výběr nádob. Na balkoně se osvědčí hliněné květináče, které dobře odvádějí přebytečnou vlhkost, ale rychle vysychají. Plastové nádoby zase drží vodu déle, což oceníte v horkých dnech. Důležité je, aby každá nádoba měla na dně otvory – bez nich kořeny zahnívají. Na dno dejte vrstvu keramzitu nebo štěrku, která zajistí drenáž. Vybírejte květináče podle velikosti rostliny: bazalce stačí průměr 15 centimetrů, rozmarýn potřebuje alespoň 20, protože jeho kořeny sahají hlouběji.
Pokud dodržíte tyto zásady, levandule v květináči vám poděkuje bohatou vůní a fialovými květy až do podzimu. Vyhnete se nejčastějším chybám – přelití, špatnému substrátu a zanedbanému řezu. Až příště uvidíte v zahradnictví usychající levanduli v nevhodném květináči, budete vědět, proč se to stalo. Správná péče je jednodušší, než se zdá, a výsledek stojí za to.
Při přesazování, které je nutné každé dva roky, zkontrolujte kořeny. Pokud jsou stočené do spirály, opatrně je nařízněte nožem a zkraťte nejdelší kořeny. Nový květináč volte jen o pár centimetrů větší, příliš velká nádoba udržuje vlhkost a vede k přemokření. Hnojení omezte na minimum – levandule nepotřebuje skoro nic, maximálně jednou na jaře lehkou dávku hnojiva s vyšším obsahem draslíku. Přehnojení dusíkem sice podpoří listy, ale květy budou řídké a rostlina měkká.
Bylinky pěstované v květináči nebo na záhonu potřebují živiny, ale jejich potřeby se liší od zeleniny. Většina organických hnojiv je příliš silná na dusík, což vede k bujnému růstu listů, ale ztrátě silic. Výsledek? Petržel, bazalka nebo tymián vypadají zdravě, ale chutnají nevýrazně. Klíčem je volit hnojiva s nižším obsahem dusíku a vyšším podílem draslíku a fosforu, případně používat pouze kompostovou jíchu.
Další častou chybou je umístění. Rozmarýn potřebuje plné slunce, minimálně šest hodin denně. Pokud ho dáte na parapet za okno, kde slunce svítí jen dopoledne, začne se vytahovat a ztratí kompaktní tvar. Ideální je jižní nebo západní okno, v létě balkon či terasa. Důležité je také chránit ho před průvanem a prudkými změnami teplot, které způsobují opadávání listů.
Řez a zálivka – dva pilíře, které nesmíte podcenit Zálivka je u levandule v nádobě nejčastějším zdrojem chyb. Zalévá se až tehdy, když je substrát zcela suchý, a to vždy vydatně, aby voda protekla celým kořenovým balem. V horkých dnech to může být obden, ale v chladném počasí stačí jednou týdně. Přemokření způsobuje hnilobu kořenů, která se projevuje hnědnutím spodních větviček. Po každé zálivce vylijte přebytečnou vodu z misky, protože stát ve vodě je pro levanduli jistá smrt.
Nejdůležitější je sledovat reakci rostlin. Pokud listy příliš ztmavnou a změknou, hnojení omezte. Pokud bylinky pomalu rostou a listy jsou světlé, přidejte jednu dávku zředěného výluhu z kopřiv. Ten připravíte tak, že 100 gramů čerstvých kopřiv louhujete 24 hodin v jednom litru vody, pak scedíte a použijete. Nálev nesmí kvasit – zapáchající jichu už pro bylinky nepoužívejte.
Pokud budete postupovat podle těchto zásad, bazalka se vám odmění hustým, aromatickým listím po celou sezónu. Pravidelný řez podporuje nejen keříčkovitý růst, ale i vyšší obsah silic v listech, takže bude chutnější a voňavější. Zaštipování je vlastně jednoduchý trik, který zvládne každý, kdo chce mít vlastní bylinky bez zbytečného vytahování. Takže neváhejte a sledujte, jak se vaše bazalka mění z jediného stonku v bohatý keřík plný čerstvých lístků.
Základním problémem bývá zálivka. Rozmarýn nesnáší přemokření, proto ho zalévejte až ve chvíli, kdy je substrát na dotek zcela suchý. V praxi to znamená, že v létě stačí dvakrát týdně, v zimě klidně jednou za čtrnáct dní. Vždy ale zkontrolujte prstem do hloubky asi tři centimetry – pokud je půda vlhká, vodu vynechte. Květináč musí mít drenážní otvory a na dně vrstvu keramzitu, aby přebytečná voda mohla odtéct.
Jak poznáte, že rostlinu přeléváte, a jak ji zachránit Žloutnoucí listy od spodku, hnědé skvrny na listech nebo nepříjemný zápach z půdy – to jsou jasné signály, že kořeny začínají hnít. Pokud to zjistíte včas, můžete rostlinu přesadit do suchého substrátu a odříznout napadené kořeny. Pokud je hniloba pokročilá, pomůže pouze řízek. Odřízněte zdravý výhon, zapíchněte do písku a udržujte mírně vlhký, ne mokrý.
If you enjoyed this short article and you would such as to receive more facts concerning více na webu kindly check out the web page.