Nezapomínejte také na pravidelnou zálivku a dostatek světla. Zaštipovaná bazalka vytváří hustší korunu, která potřebuje více vody a živin. Pokud ji pěstujete v květináči, dbejte na to, aby substrát nevysychal úplně, ale zároveň nepřelévejte – přemokření vede k hnilobě kořenů. Pravidelným zaštipováním a správnou péčí získáte keříčkovitou bazalku, která vám bude dělat radost celé léto a poskytne mnohem větší úrodu než ta, kterou necháte volně růst.
Základní pravidlo zní: zaštipujte brzy a často. První zaštípnutí udělejte, jakmile má rostlina tři až čtyři páry pravých listů. To je obvykle dva až tři týdny po výsevu nebo krátce po výsadbě na záhon. Vezměte prsty nebo čisté nůžky a odstraňte vrcholový výhon nad třetím párem listů. Tím donutíte rostlinu, aby nasadila postranní pupeny, ze kterých vyrostou další výhony. Čím dříve začnete, tím kompaktnější rostlina bude.
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je jednou z nejvděčnějších bylinek pro kuchyňské použití, ale jen pokud víte, jak s ní zacházet. Základním předpokladem úspěchu je výběr správného stanoviště a půdy. Šalvěj potřebuje slunné místo, ideálně s jižní nebo západní expozicí, kde bude mít alespoň šest hodin přímého slunce denně. Půda by měla být spíše sušší, propustná a zásaditá – pokud máte těžkou jílovitou hlínu, přidejte před výsadbou písek a trochu vápna. Vyhněte se místům, kde se drží voda, protože přemokření je nejčastější příčinou hniloby kořenů a úhynu rostlin.
Substrát a vlhkost: Klíč k úspěchu Jako substrát použijte směs písku a rašeliny v poměru 1:1, případně perlit. Důležité je, aby byl substrát vzdušný a dobře propustný. Před zasazením řízek namočte do stimulátoru, ale stačí i skořice, která má přírodní antibakteriální účinky. Řízek zapíchněte do hloubky asi dvou centimetrů a substrát jemně přitlačte. Poté vše zalijte – ale pozor, rozmarýn nesnáší přemokření.
Čerstvá šalvěj se nejlépe hodí do másla, na těstoviny, k vepřovému masu nebo do bylinkových nálevů. Sušit ji můžete svázanou do trsů na suchém větraném místě, ale pozor – sušení mění chuť a aroma. Pokud chcete zachovat maximální kvalitu, zmrazte listy v oleji nebo je nasekejte a zalijte olivovým olejem. Při mražení bez oleje listy ztmavnou, ale chuť zůstane zachována. Sklizené listy neskladujte v igelitovém sáčku – rychle zplesniví. Místo toho je vložte do sklenice s trochou vody jako květinu, nebo je okamžitě zpracujte.
Na zimu je třeba šalvěj chránit, zejména v chladnějších oblastech. I když je rostlina částečně mrazuvzdorná, bez ochrany může vymrznout. Před prvními mrazy rostlinu zkraťte na polovinu výšky a kolem kořenů nahrňte suché listí, slámu nebo chvojí. Nádoby s šalvějí přemístěte do chladné místnosti s teplotou kolem pěti stupňů – ne do vytápěného bytu, kde by rostlina trpěla suchým vzduchem. Na jaře, až přejdou mrazy, ochranu odstraňte a zkontrolujte, zda nové výhony nejsou poškozené.
Nádobu s řízky umístěte na světlé místo, ale ne na přímé polední slunce. Ideální je teplota mezi 18 a 22 stupni Celsia. Aby se udržela vlhkost, přikryjte květináč průhledným sáčkem nebo sklenicí. Nezapomeňte ale denně větrat – jinak se uvnitř vytvoří plíseň. Substrát udržujte mírně vlhký, nikdy ne mokrý. Pokud na sáčku kondenzuje voda, je to signál, že je vlhkost příliš vysoká.
Dalším častým problémem je přelévání. Máta sice miluje vlhko, ale přemokřený substrát vede k hnilobě kořenů a naopak podpoří růst plísní. Zalévejte vždy, když je vrchní vrstva zeminy suchá na dotek, a to raději menším množstvím vody častěji. V létě možná budete zalévat denně, v zimě stačí jednou za týden. Sledujte také, jestli voda z květináče odtéká – pokud stojí v misce, vylijte ji, abyste předešli přemokření.
Než začnete, připravte si květináč o dva až tři centimetry větší v průměru, než je ten stávající. Příliš velká nádoba způsobí, že zemina v ní zůstává dlouho mokrá, což vede k zahnívání kořenů. Na dno dejte vrstvu drenáže – keramzit, drobné kamínky nebo střepy. Bylinky nesnášejí přemokření, takže drenáž je klíčová. Substrát volte propustný, ideálně směs pro bylinky, kterou můžete smíchat s pískem v poměru tři ku jedné. Před samotným přesazením rostlinu důkladně zalijte, aby se kořenový bal snadněji uvolnil.
Proč se máta v květináči chová jinak než na zahradě? Na zahradě máta nekontrolovaně obsazuje okolní půdu, ale v květináči může být stejně agresivní, pokud nemá dostatek místa. Kořeny se pak tlačí k povrchu a rostlina vytváří husté trsy, které dusí samy sebe. Pokud nechcete, aby se vám máta proměnila v džungli, pravidelně ji zaštipujte. Stačí odstřihnout vrcholky stonků nad párem listů – podpoříte tím růst nových výhonků a rostlina zůstane kompaktní. Důležité je také odstraňovat květy, jakmile se objeví, protože kvetení ubírá rostlině energii a urychluje její rozrůstání.
If you have any inquiries relating to where by and how to use úLožné prostory v malém bytě, you can make contact with us at our own website.