Na zimu sestavte plán podle druhu. Jednoleté bylinky (bazalka, koriandr) na konci sezóny odstraňte. Vytrvalé bylinky v nádobách na plotě přeneste do nevytápěné garáže nebo sklepa, kde teplota neklesá pod bod mrazu. Pokud je chcete nechat venku, obalte květináče bublinkovou fólií a přikryjte kořeny suchým listím – tím jim zajistíte ochranu před holomrazy. Svislá zahrada na plotě tak vydrží řadu let.
Pěstování bylinek na plotě nebo na mříži šetří místo, zlepšuje cirkulaci vzduchu a usnadňuje sklizeň. Než začnete, promyslete si konstrukci. Plot musí unést váhu zeminy, rostlin i vody, proto u dřevěných plotů zkontrolujte stav – shnilé prkno by se pod tíhou květináčů mohlo zřítit. Pro popínavé bylinky jako je tymián nebo oregano stačí natažené dráty, ale pro rostliny v květináčích budete potřebovat pevné háky nebo poličky, které připevníte do sloupků, ne do vodorovných prken.
Pěstování bylinek na plotě nebo mříži je praktické i dekorativní. Díky dobré opoře, správné zálivce a vhodnému výběru druhů získáte čerstvé koření na dosah ruky, aniž byste zabírali místo na záhonech. Vyzkoušejte kombinaci převislých a popínavých bylinek a sledujte, jak se vám prostor svisle promění v zelenou spíž.
Pěstování bylinek na plotě nebo na mříži je praktické řešení pro malé zahrady, balkony i terasy. Místo aby zabíraly drahocennou plochu, využijete svislý prostor, který jinak zůstává prázdný. Navíc máte bylinky stále na očích, takže je snadněji odstřihnete přesně tolik, kolik zrovna potřebujete. Než začnete, promyslete si, jaký typ konstrukce zvolíte a které druhy se k vertikálnímu růstu vůbec hodí.
Základem je pevná opora. Plot z dřevěných latěk nebo kovové pletivo unese i těžší květináče, ale u tenkých mříží a plastových sítí raději sáhněte po lehkých nádobách. Klasické závěsné truhlíky připevněte na háky nebo drátěné úchyty, které musí unést váhu zeminy i vody po zálivce. U větších konstrukcí, jako jsou dřevěné treláže nebo ocelové rošty, využijete pěstební kapsy nebo speciální svislé květináče s otvory po stranách. Nezapomeňte, že každá opora potřebuje stabilní ukotvení – jinak vám silnější vítr převrhne celou úrodu.
Při sázení kombinujte druhy s podobnými nároky na světlo a vodu. Na slunném plotě vyniknou oregano, saturejka nebo levandule, do polostínu dejte petržel, pažitku nebo koriandr. Pamatujte, že substrát v malých nádobách rychle vysychá, proto přidejte do zeminy hydrogel nebo perlit, které udrží vlhkost. Zálivku provádějte ráno nebo večer, a to přímo ke kořenům, aby se voda nedostala na listy – jinak hrozí plísně.
Častým problémem bývají škůdci, zejména mšice a molice. Místo chemie vyzkoušejte jednoduchý postřik z vody a jemného mýdla – stačí jedna čajová lžička mýdla na litr vody. Postřik aplikujte večer, aby nespálil listy. Pokud se objeví plíseň, omezte zálivku a odstraňte napadené listy. Truhlík pravidelně otáčejte, aby rostliny rostly rovnoměrně, a po sklizni vždy odstraňte odkvetlé květy a suché listy. Takto ošetřované bylinky vám budou dělat radost celou sezónu.
Po přesazení umístěte bylinky na týden na stinnější místo, než na které jsou zvyklé. Přímé slunce po přesazení by zvýšilo ztrátu vody listy a rostlina by se mohla seschnout. Zalévejte méně často, ale vydatněji – přebytečná voda musí volně odtékat. První hnojení vynechejte, čerstvý substrát obsahuje dostatek živin na několik týdnů. Pokud bylinky pěstujete v bytě, dbejte na to, aby květináč neměl vyloženě plastové dno bez odtokových otvorů – voda se v něm drží a kořeny se udusí.
Jak na to, aby rostlina nový květináč zvládla bez stresu Ideální doba pro přesazení je jaro, kdy rostliny začínají aktivně růst. Bylinky přesazujte vždy do květináče o průměru o 2–3 centimetry většího, než je ten původní. Skok z malého květináče rovnou do obřího je zbytečný risk – přebytečná zemina drží vodu a kořeny začnou hnít. Před přesazením substrát mírně zalijte, aby držel pohromadě, a rostlinu vyjměte opatrně: květináč otočte dnem vzhůru, podržte stonek mezi prsty a poklepejte na dno. Nikdy netahejte za listy ani stonek, hrozí jejich utržení.
Většina běžných bylinek, jako je tymián, rozmarýn nebo šalvěj, pochází ze středomořského podnebí a v zimě přirozeně zpomaluje metabolismus. V tomto období nepotřebují téměř žádné živiny, protože nepřirůstají. Pokud byste je hnojili stejně jako v létě, přebytečné soli v substrátu by mohly spálit kořeny. U suchomilných druhů je proto lepší hnojení úplně vynechat a zaměřit se na správnou zálivku a světlo.
If you cherished this article and you simply would like to collect more info about http://bbs.yx3.com/home.php?Mod=space&uid=286546 i implore you to visit our internet site.